Středoasijský pastevecký pes

Zemí původu je Rusko. Podobně jako kavkazský pastevecký pes pochází z oblasti Střední Asie, kde se jeho předkové vyskytovali již ve starověku. Jedná se o původní, přírodní plemeno, používané kočovnými pastevci k hlídání a ochraně stád. Přesto patří k nejmladším, tedy oficiálně teprve zcela nedávno uznaným plemenům, svět se o něm dozvěděl až koncem 20. století.

Popis: Velký pes robustní postavy, mírně obdélníkového formátu se silnou kostrou a mohutnými svaly. Hlava mohutná, se širokou lebkou, kratším čenichem a tlustými, převislými pysky. Oči tmavé, daleko od sebe. Uši se dříve kupírovaly nakrátko, dnes je to u nás ze zákona zakázáno. Krk krátký, svalnatý. Široký hrudník s klenutými žebry dosahuje nezřídka až pod lokty. Břicho mírně vtažené. Ocas vysoko nasazený, srpovitě nesený, v zemích, kde to zákon připouští, se nakrátko kupíruje. Srst drsná, rovná, s vyvinutou podsadou. Rozlišujeme zvířata dlouhosrstá (délka srsti 7 - 8 cm) a krátkosrstá (3 - 5 cm). Zbarvení: bílé, černé, šedé, plavé, rezavé, vlkošedé, žíhané, strakaté, skvrnité.

Charakteristika: Pes přírodního typu, nedůvěřivý vůči všemu cizímu, ostražitý a přirozeně ostrý. Vyznačuje se bleskovými aktivními obranářskými reakcemi. Fyzicky odolný a na psa této velikosti nenáročný.

Zvláštní nároky: Není to rodinný pes. Vhodný výhradně pro zkušené kynology. Měl by být celoročně ubytován venku, nejlépe na co největším pozemku.

Užití: Dříve strážce stád, dnes spolehlivý a neúprosný hlídač.

Výskyt: Nedávno uznané plemeno, které se však u nás poměrně rychle šíří.

Možná záměna: S kavkazským pasteveckým psem, který je větší a huňatější a jemuž se nekupíruje ocas.

pes: alespoň 65 cm
fena: 60 cm

autoři: Martin Smrček , Lea Smrčková

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.