Srpnová mláďata
Nejenom na jaře to všude pípá. I v měsíci srpnu nalezneme v přírodě novorozená mláďata, například u ještěrek nebo u mnoha druhů ptactva. Jitka Cibulova-Vokatá se vypravila na exkurzi do světa pozdní březosti, povídala si se zoologem Ivanem Kubátem.
Opravdu, také srpen je obdobím, kdy se v přírodě objevují nové přírůstky. Ptáci, kteří hnízdní celou sezónu, sedí na vejcích ještě v srpnu - například holubi hřivnáči, nebo z vodních ptáků potápky. U řady savců dochází k rozmnožování průběžně během celého roku, dokonce ještě v zimě můžeme vidět mladou vydru. Známe případy, kdy touto dobou nacházíme úplně malé ježky. U mnohých dalších zvířat není rozmnožování soustředěno jen na jaro, ale na celou teplou sezonu. Například plazi musí stihnout celý rozmnožovací proces, než přijdou chladné dny. Páří se hned po přezimování, určité období potřebují na vývin vajíček, pak je snesou, následuje inkubace a nakonec se mláďata líhnou. To všechno trvá poměrně dlouho. Takže v srpnu, někdy až jeho koncem, můžeme vidět malinké ještěrky nebo malé vylíhlé užovky a další.
Má na to vliv počasí? U plazů má na rozmnožování počasí vždycky vliv, protože když je chladno, probíhají všechny děje delší dobu. Pozoruhodnou zajímavost můžeme najít u ještěrky živorodé. V rámci druhu, prakticky v celém jejím rozšíření, je tato ještěrka, jak vyplývá z názvu, živorodá. Ale nejjižnější populace v Pyrenejích snášejí vajíčka - prostě zohledňují jiné podnebí, které tu panuje.
Pak přicházejí chladnější měsíce, nemůže to ohrozit vývin mláďat? Samozřejmě, že může, zvířata se tomu musejí přizpůsobit. Ale ona jsou flexibilní a dokážou to. Tam, kde je dost tepla, se čerstvě vylíhlá mláďata hned krmí, ovšem tam, kde už není dostatek tepla, se mláďata vylíhnou a hned přezimují. Vylézají až na jaře, kdy teprve začínají normálně žrát. Příkladem mohou být želvy bahenní ve středním Polsku, které tu snášejí vajíčka.
Jaký je nejzazší termín pro živočichy, aby stihli porodit a odchovat mláďata? To se právě nedá přesně říct. Dokonce přizpůsobení se vnějším podmínkám jde tak daleko, že populace horských zmijí na Kavkaze přezimují březí a období rozmnožování vlastně tak rozloží do dvou let. Na jaře se páří - ve vysokých horách je velmi krátká doba, kdy to mohou provést. A když se nestihnou vylíhnout mláďata (což se většinou nestihnou), pokračují v další etapě až příští rok. Ukazuje to na velkou přizpůsobivost jednotlivých druhů zvířat danému klimatu.
Zmije obecná bývá uváděna jako typický vejcoživorodý živočich, v jejím případě jde ale o přechodný stav mezi vejcoživorodostí a živorodostí, neboť vejce jsou během vývoje v těle matky vyživována primitivní placentou. Právě tato adaptace hraje nesmírně důležitou úlohu v mimořádné odolnosti tohoto druhu vůči chladnému podnebí. Jedna samice porodí obvykle 5-20 mláďat, resp. snese odpovídající počet vajec, z nichž se mláďata hned klubou (v našich podmínkách se tak děje na přelomu srpna a září). Mláďata jsou 9-20 cm dlouhá U nás se k zimní hibernaci ukládají zmije v říjnu.
