Španělský vodní pes / Perro de Aqua Espanol

21. září 2010

Pochází ze Španělska, a sice z jeho jižní části, z provincie Andalusie. Je blízkým příbuzným známějšího portugalského vodního psa, s nímž má společné předky. V oblasti byl chován od 18. století, kdy se tam jeho pravděpodobní předkové - ovčáčtí turečtí psi - dostali při transportech ovcí s tureckými námořníky. Z ovčáckého psa se rychle stal pomocníkem rybářů. Čistokrevný chov začal až v roce 1973. FCI byl uznán až v roce 1989.

Popis: Středně velký, téměř kvadratický pes s nápadnou kudrnatou srstí odolnou vůči vodě. Hlava plochá, oči daleko od sebe, uši zavěšené, ve tvaru písmene V. Krk krátký, svalnatý. Hřbet rovný, hrudník dlouhý. Ocas nasazený v prodloužení hřbetu. Srst kudrnatá, vlnatá, pokud není ostříhána, tvoří provazce. Zbarvení jakékoliv kromě "dalmatinského" a trojbarevného, nejčastěji hnědé, bílé, černé, černobílé a hnědobílé.

Charakteristika: Veselý, snášenlivý, přátelský pes. Dobře se učí, ochotně poslouchá, takže jeho výchova nečiní problémy. Značně aktivní, do dospělosti hravý. Je odolný vůči nepřízni počasí, skromný a nenáročný.

Zvláštní nároky: Nekartáčuje se, srst se musí rozplétat prsty až ke kůži. Několikrát do roka se stříhá. Rád pobývá venku. Miluje vodu. Užití: Původně zřejmě především ovčácký pes se přetransformoval ve všestranného venkovského psa a pomocníka rybářů. Dnes většinou chován jako sportovně založený společenský pes.

Výskyt: Ani ve své vlasti není příliš rozšířen, v ostatních evropských zemích je velmi vzácný. Dovezen už byl i k nám.

Možná záměna: S portugalským vodním psem, od něhož se v očích laika liší především střihem (portugalský vodní pes se stříhá většinou "na lva").

pes: 40 - 50 cm
fena: 38 - 45 cm

autoři: Martin Smrček , Lea Smrčková

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.