Samojed / Samojedský špic
Psy tohoto typu používali odnepaměti Samojedové (dnes nazývaní Něnci), sibiřský kmen, kočující po nejsevernější části Asie, v severním Rusku a na Sibiři. Jejich psi dovedli nejenom táhnout sáně, ale také vydatně pomáhat při lovu, udržet pohromadě mnohasethlavá stáda sobů i spolehlivě ohlídat skrovný majetek. Na konci 19. století se dostali do USA i do Evropy.
Popis: Elegantní, přitom silný, půvabný sněhobílý pes střední velikosti. Hlava silná, klínovitého tvaru. Typickým znakem jsou zvednuté ústní koutky, což působí dojmem, že se samojed "směje". Tmavé oči mandlového tvaru a poměrně malé, silné, vzpřímené trojúhelníkové uši. Tělo mírně obdélníkového tvaru s hlubokým, širokým a dlouhým hrudníkem. Ocas vysoko nasazený, při vzrušení stočený nad hřbetem, v klidu může být svěšený. Srst mimořádně bohatá a lesklá - "polární", s krátkou, měkkou podsadou a delší drsnou krycí srstí. Srst má vytvářet límec kolem krku a ramen, rámující hlavu, zvláště u psů. Zbarvení nejčastěji čistě bílé, také krémové nebo bílé se světle hnědou.
Charakteristika: Mimořádně vlídný a přátelský pes, který postrádá tvrdou hlavu většiny svých severských příbuzných. Má "měkkou" povahu, zcela prostou agresivity a jeho výchova a výcvik nečiní problémy, snad s výjimkou jistého sklonu k nezávislosti a potížemi při přivolání.
Užití: Tento původně saňový, ale také lovecký pes a hlídač sobů se dnes chová převážně jako rodinný společník a přítel. Občas se s ním setkáme i na závodech saňových psů.
Zvláštní nároky: I když péče o srst není díky její kvalitě a určité samočisticí schopnosti tak náročná, jak by se na první pohled zdálo, pravidelné pročesávání je nezbytné. Ačkoliv mnoho lidí chová samojeda v bytě, jeho srsti více svědčí trvalý pobyt venku, ovšem při zachování stálého kontaktu s rodinou. Nehlídá!
Možná záměna: S velkým bílým německým špicem. Samojed se liší typickým "usměvavým" výrazem a mandlovýma očima, je také o něco větší.
pes: cca 25-30 kg, ideální 57 cm
fena: cca 17-25 kg, ideální 53 cm
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
