Rumuni si připomínají 300. výročí mučednické smrti panovníka Constantina Brâncoveanu
Rumuni si připomínají 300. výročí mučednické smrti panovníka Constantina Brâncoveanu
Rumuni si letos připomínají 300. výročí od mučednické smrti panovníka Constantina Brâncoveanu, který vládl Valašsku v letech 1688-1714. Jeho panování bylo pro rumunskou kulturu a duchovní sféru opravdovou událostí. Mimo jiné založil řadu klášterů a chrámů, například klášter Hurezi, který je zapsán na seznamu UNESCO. Teď si řekneme, jak Constantin Brâncoveanu spolu se svými syny a rádcem zemřel a jak si Rumuni výročí jejich smrti připomínají.
Konference, poutní slavnosti, výstavy, vydávání knih a mnohé další akce – to vše doprovází 300. výročí mučednické smrti Constantina Brâncoveanu. Co patřilo k jeho vladařským dovednostem, uvádí Emil Caramizaru Nedelea, pravoslavný kněz z kostela Sv. Jiřího Nového v Bukurešti, kde je Constantin Brâncoveanu pohřben:
„Byl šikovný diplomat a dokázal udržet po dobu 25 let své vlády zemi v míru. Je potřeba zdůraznit, že v té době se Valašsko nacházelo mezi třemi velkými říšemi: Osmanskou říší, Habsburskou monarchií a carským Ruskem. Za dané politické a společenské situace bylo pro udržení míru v zemi zapotřebí obratné diplomacie.“
Sousedství Valašska s Osmanskou říší se mu však nakonec stalo osudným. V roce 1714 byl v Cařihradu popraven spolu se svými syny a rádcem.
„Byl uvězněn, jeho majetek byl zkonfiskován, protože byl v podezření, že zradil zájmy Osmanské říše ve prospěch Ruska. Během pašijového týdne byl zajat Turky a uvězněn ve vězení Yedikule v Cařihradu, v dnešním Istanbulu, kde byl se svými čtyřmi syny podroben různým mučícím procedurám – natažen na kolo, bodán, lili na něj roztavené železo atd. A 15. srpna v den, kdy církev slaví Zesnutí Bohorodičky, a zároveň v den jeho šedesátých narozenin, byl předveden před sultána Ahmeda, kde byl prezentován důvod jeho zášti, jak se říkalo zradě, a byl sťat. Měli právo krátce se pomodlit a zeptali se jich, jestli si chtějí zachovat svoji víru. Kdyby přestoupili na islám, bylo by jim vše odpuštěno a nic by se nestalo.“
Pro prodloužení bolesti a utrpení Constantina Brâncoveanu mu nejprve před očima popravili jeho čtyři syny a rádce.
„Začali jeho rádcem Ianachem Văcăreskem, pak pokračovali nejstarším synem až po nejmladšího. Tomu bylo 12 let a jmenoval se Matěj. Když viděl, kolik krve bylo prolito, vyděsil se, přiskočil sultánovi k nohám a řekl: ‚Chci se stát Turkem,‘ což tehdy znamenalo přijmout islám. ‘Jen mi zachovej život‘. A tu zahřměl Brâncoveanův hlas, který pravil: ‘Nikdo z našeho besarabského rodu neopustil svoji víru. Ztratili jsme majetek, neztratíme ještě duše! Zůstaňte věrní víře svého národa!‘ A tak i dítě šlo, poslušně položilo svoji hlavu na špalek a bylo sťato krutým katem, který vykonával sultánův rozkaz.“
Rozsekaná těla mučedníků byla hozena do vod Bosporu, odkud je vylovili Řekové a pohřbili na ostrově Halki. Odtud je roku 1720 odvezla vdova Maria Brâncoveanu a tajně je pohřbila v Bukurešti na hřbitově u kostela svatého Jiřího Nového.
20. června 1992 Rumunská pravoslavná církev tyto mučedníky svatořečila a jako jejich svátek ustanovila 16. srpen, aby nekolidoval se svátkem Zesnutí Bohorodičky, kdy byli Brâncoveani popraveni.
Letos u příležitosti 300. výročí mučednické smrti Constantina Brâncoveanu byly jeho ostatky exhumovány a vsazeny do stříbrného pozlaceného relikviáře. Během léta bude relikviář putovat do nejvýznamnějších chrámů, které Constantin Brâncoveanu založil ve Valašsku a v Sedmihradsku. A 16. srpna bude znovuvysvěceno místo jeho posledního odpočinku – chrám svatého Jiřího Nového v Bukurešti, kde zazáří nově restaurované fresky.
Rumuni si připomínají 300. výročí mučednické smrti panovníka Constantina Brâncoveanu
