Rosnička zelená
Rosnička je na rozdíl od ropuchy u lidí velice oblíbená. Když ji poprvé uvidí, tak žasnou, protože je mnohem krásnější, než jak ji znají z obrázků. Je to drobná zelenavá žabička, která dokáže své zbarvení poměrně rychle změnit podle toho, kde se nachází. Má dlouhé, na konci rozšířené prsty, které používá jako přísavky a krásně se jimi udrží na rostlinách. Z našich žab právě rosnička je nejméně vázána na vodu. Celý svůj letní život prožije na stromech, na keřích a podobně a jen na kratičkou dobu, třeba na den nebo dva, se vydává do vody, aby se mohla rozmnožit.
Rosničku je velmi obtížné najít nejen na stromech, ale i v vodě. Člověk "vidí", jak se někdy celý rybník otřásá hlasy tisíců jedinců. Ale protože reagují na pohyb, tak jakmile vstoupí do vody, umlknou. Pak se ozve jeden sameček, tím vyprovokuje dalšího a za chvíli se zase celý rybník ozývá chórem rosniček. Ale nalézt tu žabičku není jednoduché.
Rosničky se začínají ozývat po soumraku, potom koncertují celou noc a ve dne se většinou neozývají. Jedině tehdy, když je vyprovokujete nějakým zvukem. A to je pak úplně jiný hlas, rezonuje jinak a nikdo by neřekl, že je to stejný druh.
Základní údajeRosnička zelená (Hyla arborea) je nezaměnitelná žabka dosahující délky až 5 cm, na prstech má charakteristické přísavky. Za normálních okolností je zbarvena hráškově zeleně, má ovšem schopnost barvoměny, takže zbarvení může přecházet v šedé, hnědé až žluté. Téměř po celou vegetační sezónu žije na vyšším rostlinstvu, na keřích a v korunách stromů; vodu vyhledává jen v květnu, kdy probíhá páření. Samička klade do dvou až pěti kulovitých shluků celkem 800 až 1000 vajíček. K metamorfóze pulců dochází obvykle v červenci. Živí se hmyzem, při polykání kořisti si pomáhá předníma nohama. Jako silně ohrožený druh je zákonem zvláště chráněna.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
