Racek bouřní

24. říjen 2003
Vědecké zařazení Dlouhokřídlí (racci, rybáci)
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Racek bouřní
0:00
/
0:00

Racek bouřní je u nás poměrně novým přistěhovalcem. Původně hnízdil pouze na severu, ve 20. století se však jeho početnost značně zvýšila a areál se rozšířil a stále ještě rozšiřuje směrem k jihu a do vnitrozemí. Tak např. v sousedním Slovensku zahnízdil poprvé v r. 1982 a v České republice v r. 1986 na Střední nádrži vodního díla Nové Mlýny na jižní Moravě. Od té doby zahnízdil u nás na několika lokalitách především na severní a střední Moravě.

Jeho hlas je měkčí než u racka chechtavého, bez hrčivých zvuků. Racek bouřní je o něco větší než racek chechtavý, se silnějším, žlutavě zeleným zobákem a nohama. Celoročně je bez tmavé barvy na hlavě, většinou bílý, hřbet a vrch křídel světle šedé, špice křídel černobíle skvrnité.

Hnízdí zpravidla v malých skupinách nebo dokonce v izolovaných párech na ostrovech, plážích, dunách, skalnatých a travnatých svazích mořských pobřeží a vzácně na pobřežních útesech či dokonce na stromech, ve vnitrozemí hlavně na ostrovech jezer či rybníků, na rašeliništích a bažinách. Kolonie o několika tisících párech vznikly v Dánsku, Skotsku a v Nizozemí, když divocí králíci a následně lišky byly redukovány po zavlečení myxomatózy. Po obnovení původních stavů lišek začali ptáci ve Skotsku a Nizozemí hnízdit na budovách a v Dánsku obsadili průmyslové zóny.

U nás se hnízda racků bouřních najdou obvykle na zemi na ostrůvcích vodních nádrží v koloniích racků chechtavých, převážně někde u stromu či balvanu. Našla se však i na méně obvyklých místech, ve Slezsku na štěrkovištích na betonových pilotech a dokonce na střeše remorkéru, v jehož kabině denně pracovali lidé. Hnízdí od půli května do půli července, snůšku tvoří obvykle 3 vejce ve zbarvení velice variabilní - světle až tmavě olivově hnědá, zelenavá či šedavá se světle či tmavě hnědými skvrnami. Vysezují je oba partneři 22-25 dní. Mláďata brzy utečou z hnízda a jsou vzletná po 5 týdnech. Jejich potrava je velmi rozmanitá, dá se říci, že racek bouřní je naprostý všežravec. Jen pro zajímavost - nejstarší kroužkovaný pták se v přírodě dožil 26 let.

Racek bouřní je převážně tažným druhem, zimoviště evropských populací leží hlavně při severních a západních mořských pobřežích, místy ve Středomoří a na větších vnitrozemských vodách. U nás je to především na severomoravských nádržích a důlních propadlinách a na Střední nádrži Nových Mlýnů na jižní Moravě, kde v posledních dvou desetiletích v některých letech zimovalo až kolem 900 exemplářů. Celkový počet hnízdících párů je v České republice nejnověji odhadován na 2 až 5.

Základní údaje

Racek bouřní (Larus canus) je větší než běžný racek chechtavý, ale naopak menší než racek stříbřitý nebo žlutonohý. Charakteristické jsou pro něj žlutavě zelené nohy a zobák. Ve svatebním šatě má čistě bílou hlavu, v prostém šatě šedohnědě čárkovanou. Konce křídel jsou černé s bílými skvrnami. Velmi řídce u nás hnízdí na větších stojatých vodách, početnější je na průtahu a během zimování, kdy se zdržuje u vodních toků. Vedle živočišné potravy sbírá i odpadky. Hnízdo je na zemi, snůška čítá obvykle 3 vejce. Na inkubaci a péči o mláďata se podílejí oba rodiče.

Video: MOS, Adolf Goebel

autor: Pavel Pelz

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...