Pyrenejský mastin / Mastin del Pirineo
Dávné kořeny má společné s ostatními dogovitými psy. Formoval se v Aragonském království, které se nacházelo na severu dnešního Španělska a zahrnovalo i oblast Pyrenejí. Jeho úkolem bylo chránit stáda před medvědy a vlky. Do počátku 20. století však s mizením pastevectví i velkých šelem o svou úlohu takřka přišel a hrozilo mu vyhynutí. Díky hrstce nadšenců, kteří dokázali plemeno ve zbytcích uchovat i za španělské občanské války a následné 2. světové války, se podařilo plemeno udržet.
Popis: Nápadně velký, silný pes s pevnou kostrou, který však nesmí působit těžkopádně. Mírně obdélníkového tělesného formátu. Hlava velká, silná, hluboká a poměrně dlouhá. Spodní pysk tvoří výrazný koutek. Oči malé, mandlového tvaru. Uši středně velké, trojúhelníkové, ploše přiléhající, nasazené nad linií očí. V klidu přiléhají k líci, při vzrušení odstávají od tváře. Krk tvaru komolého kužele, široký, silný, svalnatý, s lalokem. Trup mohutný a robustní, budí dojem velké síly, přitom pohyblivý a pružný. Hruď široká, hluboká, dobře osvalená, mohutná. Ocas silný, s nápadnou vlajkou. Srst ideální polodlouhá (nahoře na těle asi 6 až 9 cm), drsná, nikdy vlnitá. Základní zbarvení srsti bílé, vždy s dobře utvářenou maskou. Někdy jsou na těle psa nepravidelně rozmístěné ostře ohraničené skvrny stejné barvy jako maska. Uši vždy skvrnité.
Charakteristika: Vyrovnaný, klidný, k lidem v zásadě přátelský pes, navenek působící hrdě a rezervovaně. Je si vědom své síly, které nezneužívá ani vůči jiným psům. Zasáhne jen v případě akutního ohrožení.
Zvláštní nároky: Vzhledem k tomu, že potřebuje opravdu velký prostor, se hodí spíše na vesnici než do města. Nevhodný pro chov v bytě, mnohem více mu svědčí celoroční pobyt venku při zachování kontaktu s rodinou. Vzhledem k extrémní velikosti je nutno počítat se značnými potravními nároky. Psa je vhodné přibližně jednou týdně kartáčovat.
Užití: Původně se používal k ochraně stád před velkými šelmami, především vlky a medvědy, také jako hlídači zemědělských usedlostí. Dnes reprezentativní společenský a hlídací pes na velké pozemky.
Výskyt: Mimo svou vlast poměrně vzácný. U nás však je pravidelně odchováván.
Možná záměna: S dalšími příbuznými horskými psy, především s pyrenejským horským psem, od něhož se většinou odlišuje tmavou maskou, skvrnitýma ušima a větším množstvím sytějších skvrn. Bývá také větší.
pes: nejméně 77 cm, ideálně nad 81 cm
fena: 72 cm, ideálně nad 75 cm
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
