Prvorepublikové dějepisectví u mikrofonu

Kamil Krofta: Tradice 28. října

28. říjen 2019
Předchozí díl
Následující díl

Historik, diplomat a ministr zahraničí Kamil Krofta promluvil roku 1936 o tradici 28. října a jejím aktuálním významu.

Hradní historik: Kamil Krofta (1876–1945)

Kamil Krofta se narodil roku 1876 v Plzni do rodiny staročeského politika Josefa Krofty. Sám zprvu k politice netíhl, nýbrž vystudoval historii na filosofické fakultě pražské univerzity, a to u prof. Jaroslava Golla. Odborně se zajímal především o dějiny české reformace, agrární a ústavní historii. Od roku 1901 působil v Archivu země české, který opustil roku 1912, aby se po zisku mimořádné profesury mohl věnovat univerzitní výuce. Za první světové války učinil Krofta významný krok směrem k veřejné angažovanosti, když publicisticky útočil na rakouskou monarchii a zpochybňoval její další trvání.

Kamil Krofta ve studiu Radiojournalu

Po vzniku Československé republiky byl Krofta jmenován profesorem československých dějin se zvláštním zřetelem ke Slovensku. Odbornou dráhu ale brzy opustil a na přímou žádost prezidenta Masaryka vstoupil do diplomatických služeb. V letech 1920–1927 byl československým velvyslancem ve Vatikánu, Rakousku a Německu. Po návratu do vlasti působil na významných postech ministerstva zahraničí a stal se zástupcem Edvarda Beneše. Nikoli nadarmo bývá Krofta počítán do okruhu tzv. hradních historiků, tedy dějepisců aktivně podporujících oficiální hradní politiku. Vrchol Kroftovy kariéry přišel v únoru 1936, kdy ho prezident Beneš jmenoval ministrem zahraničních věcí. Ani v politice ovšem Kamila Kroftu neopustil zájem o dějiny. Ba právě naopak – vydal mnoho knih, v nichž s pomocí historických argumentů odůvodňoval a obhajoval existenci československého státu a národa. Zabýval se také dějinami Němců a „vyhmatával“ ony dějinné momenty, které měly potenciál svou aktualizací přispět k navázání dobrého poměru sudetských Němců k československému státu.

Kamil Krofta se podepisuje do pamětní knihy Radiojournalu

Velkou zkouškou byla pro Kamila Kroftu mnichovská krize. Se zradou západních mocností a agresivní politikou Velkoněmecké říše i sudetoněmecké menšiny nemohl nic dělat. Po abdikaci prezidenta Beneše na svůj úřad 4. října 1938 rezignoval také Krofta. V temných měsících druhé republiky byl napadán jakožto jeden z hlavních viníků, kteří zapříčinili – kvůli údajně špatně vedené zahraniční politice – ztrátu pohraničí. Po březnové okupaci se Krofta stáhl do ústraní západočeských Ejpovic. Tam pracoval na knihách (např. Nesmrtelný národ z roku 1940) posilujících české národní vědomí a obhajujících české právo na samostatnou národní existenci. Zároveň se zapojil do odboje a na přelomu let 1943 a 1944 stál u zrodu Přípravného revolučního národního výboru, jenž měl být zastřešující organizací domácího nekomunistického odboje. Organizace ale byla nacisty rozprášena a sám Krofta v lednu 1944 zatčen gestapem. Byl vězněn na Pankráci a poté v Terezíně, kde byl šikanován a fyzicky týrán velitelem tábora Heinrichem Jöckelem. V dubnu 1945 byl Krofta spolu s dalšími prominentními vězni převezen na zámeček Jenerálka u Prahy. Nacisté z nich hodlali sestavit loutkovou vládu, což ovšem tito vězni odmítli a v květnu 1945 byli osvobozeni Revolučními gardami. Kamil Krofta se ovšem z obnovy Československa neradoval dlouho, neboť měl v důsledku terezínského věznění podlomené zdraví. Zemřel 16. srpna 1945.

Kamil Krofta a Radiojournal

Dochovaná pamětní kniha Radiojournalu (Československého rozhlasu)

Přednáška Kamila Krofty o tradici 28. října, jejíž záznam Vám přinášíme, byla ve vinohradském studiu Radiojournalu nahrána 26. října 1936 a ministr Krofta se při této příležitosti podepsal – jak bývalo dobrým zvykem – do rozhlasové pamětní knihy. Samotný zvuk byl vysílán na pražské stanici Radiojournalu o dva dny později, a to v 19:45, přičemž od 20:00 následoval přímý přenos slavnostního koncertu České filharmonie ze Smetanovy síně Obecního domu v Praze. Ve své optimisticky laděné přednášce interpretuje Krofta 28. říjen 1918 jako naplnění politických a mravních tužeb českého národa a několika generací buditelů. Hovoří o jejich drobné práci pro národ a zdůrazňuje, že česká národní společnost byla obrozena zdola, a proto je i Československá republika státem lidovým a stojícím na tradicích skutečné demokracie. V tom vidí Kamil Krofta také závazek do budoucna.

Podpis Kamila Krofty v dochované pamětní knize Radiojournalu

Vedle přednášky o tradici 28. října se v Archivu Českého rozhlasu dochovalo dalších sedm zvuků spojených s Kamilem Kroftou, přičemž jde o archiválie z doby jeho ministrování. Jedná se o českou a německou verzi jeho projevu pro školou povinné děti z listopadu 1936 o 18. výročí konce první světové války a významu míru, přednášku z března 1937 nesoucí název „Bdělost oporou národa“, provolání k Velikonočnímu míru Československého červeného kříže ze září 1936 (spolu s Alicí Masarykovou), dva politické projevy ve francouzštině a jeden slavnostní přípitek ve stejném jazyce.

Doporučená literatura: Jindřich Dejmek, Historik v čele diplomacie: Kamil Krofta. Studie z dějin československé zahraniční politiky v letech 1936–1938, Praha 1998; Naděžda Morávková, Plzeňan Kamil Krofta, Plzeň 2016.

Doporučený zvuk: Portréty (27.11.2004 23:20): Kamil Krofta, https://prehravac.rozhlas.cz/audio/244835 

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Procházet se vesmírem a dotýkat se hvězd je možné i ve svěrací kazajce…

Jan Pokorný, projektový manažer ČRo

Jack London Tulák po hvězdách

Tulák po hvězdách

Koupit

Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce.