Plavý bretaňský baset / Basset Fauve de Bretagne
Malý hrubosrstý baset pocházející ze západní Francie, z Bretaně. Je blízkým příbuzným velmi vzácného dlouhonohého plavého bretaňského baseta, od něhož byl odvozen, někdy bývá označován jen za jeho nízkonohou formu. Jako plemeno se konstituoval v 19. století.
Popis: Malý kompaktní baset s drátovitou srstí přiléhající k tělu, temperamentní a pohyblivý. Protáhlá hlava se štíhlým čenichem, pysky ani vous nejsou příliš výrazné. Uši porostlé hladkou srstí, zavěšené ve výšce očí, dosahují téměř ke konci nosu, jsou zakončené do špičky a stáčejí se dovnitř. Krk krátký a svalnatý. Hřbet na baseta poměrně krátký a široký. Hrudník široký a hluboký. Končetiny rovné (vbočené jsou nežádoucí), svalnaté, a rovnoběžné. Srst tvrdá, suchá, krátká, rozhodně ne jemná. Zbarvení plavé, sahá od zlatě pšeničné až k cihlově červené.
Charakteristika: Temperamentní, pohyblivý pes nabitý na tak malého tvora neobyčejnou energií a odolností. Při lovu je vytrvalý a velmi tvrdě jde za svým cílem. Vyrovnaný, přátelský k lidem, většinou snášenlivý k ostatním psům. Pro jeho stále veselou, nekomplikovanou, kamarádskou povahu a přírodní vzhled si ho lidé v poslední době někdy pořizují i jako společenského psa. Zvláštní nároky: Jako ostatní baseti se vyznačuje velmi vyvinutými loveckými instinkty, je proto obtížné u něj docílit poslušnosti, když narazí na čerstvou stopu zvěře. Nalézt kompromis mezi jeho potřebou se hýbat a bezpečností není vždy snadné, stále však jednodušší než u vysokonohých honičů, protože se spokojí s menším množstvím pohybu. Srst se dvakrát do roka zlehka otrimuje, jinak téměř nevyžaduje údržbu.
Užití: Původním použitím honič určený především k lovu zajíců, králíků, srnců a divokých prasat. K tomuto účelu se zčásti používá dodnes. Snadno se při lovu přizpůsobí jakémukoli terénu a prostředí i různým druhům zvěře. Ve Francii je mezi lovci velmi oblíbený, několikrát dokonce zvítězil v Mistrovství Francie v lovu králíků. V poslední době je občas chován i jako společník.
Výskyt: Patří ke vzácným plemenům, poměrně běžný je jen v zemi svého původu, ve Francii.
Možná záměna: S drsnosrstým jezevčíkem, od něhož se však liší typickým plavým zbarvením. Od štýrského hrubosrstého honiče se odlišuje především kratšími končetinami.
pes i fena: 32-38 cm s možnou odchylkou 2 cm oběma směry
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
