Petr Borkovec

Rozhlasový miniportrét, sestavený z Rejnových veršů a reflexí jeho poezie z pera Josifa Brodského připravil překladatel Petr Borkovec.

Esejistické vzpomínky na devadesátá léta v autorské interpretaci. Básník Petr Borkovec čte ze své nové knihy Petříček Sellier a Petříček Bellot. 

Dobré ráno. Před dvěma dny, ráno – zrovna když jsem psal ranní úvahu o adventu a narození – zazvonila pošťačka a podala mi parte.

Dny jsou teď tak krátké, že se mi při pomyšlení na ně zvedá žaludek.

Mám rád ta místa v povídkách Gustawa Herlinga-Grudzińského, kdy spisovatel zarazí spád spletitého vyprávění jednoduchou otázkou „Co ještě popsat?“.

Autorské čtení básníka, redaktora a překladatele ze sbírky Milostné básně (2012) ve výběru Vratislava Färbera. 

Dobré ráno. Dnes něco slovenského. Ačkoli jsou středoslovenské Turčianske Teplice hodně staré lázně a bylo o nich napsáno několik dlouhých elegií, nemám z nich dobrý pocit.

Když se řekne Afrika, jako první se mi vždycky vybaví verš básníka Zbyňka Hejdy, který zní „Afrika není zas tak daleko“.

I když je ráno, rozdělejme oheň v ohništi, zařízněme větve a napíchněme špekáčky. A k opékání pěknou historku – než maso zapění a zavoní a okraje se začnou slibně rozvírat.

Je jaro a světlo ráno a světlo večer, konečně. Přes zimu umřelo několik hodných lidí, vyhynulo pět šest druhů vodních ptáků, pár ostrovů zmizelo ve vodě.