Novinky, zajímavosti a kuriozity ze světa přírody
Potkali jste v minulých dnech v přírodě zvláštního opeřence o velikosti špačka s načervenalým peřím, chocholkou, zářivě žlutými ocasními pery a bílo-žluto-červenou kresbou na křídlech? Nejde o žádného jižního exota. Je to host ze severu Evropy - brkoslav severní -, který k nám občas přilétá přezimovat. Už dlouho se však u nás neobjevili brkoslavové v takovém množství jako letos. Tito ptáci, živící se hlavně jeřabinami, se zvláště v okolí Prahy vyskytují v hejnech, čítajících i stovky jedinců. Chcete-li, můžete si brkoslava severního prohlédnout na webu. Dokonce si ho tam můžete i poslechnout.
Na Kutnohorsku byl pozorován čáp bílý, který neodletěl na obvyklé zimoviště do jižní Afriky. Podle odborníků to není ojedinělý případ. Přes zimu u nás občas zůstávají čápi se zdravotním handicapem, porušeným tažným reflexem nebo zapomenutá mláďata. Jejich šance na přežití jsou poměrně dobré. Před chladem je chrání peří. Ohrozit je může prakticky jen příliš vysoká sněhová pokrývka, která jim brání v přístupu k potravě. Při silných mrazech jim navíc omrzají nohy.
Na Islandu by měl vzniknout největší národní park v Evropě; rozhodla o tom tamní vláda. Rezervace by se měla rozprostírat severně od ledovce Vatnajökull na ploše 10 000 čtverečních kilometrů, což je asi desetina celého ostrova. Takřka neobydlené území plné ledovců, říček a vulkánů je domovem polárních lišek, vzácných vodních ptáků a rostlin. Islandská vláda si od vyhlášení parku slibuje mimo jiné i slušný příjem do státní kasy; peníze by na ostrov přivezli turisté.
Třiasedmdesát let se do lesů Severní Koreje nedostala žádná zahraniční expedice. Až letos v lednu... Ruští vědci ze Světového fondu na ochranu přírody se zajímali zejména o výskyt amurských tygrů a sněžných leopardů, kteří už jsou na ruském Dálném východě takřka vyhubeni. V Koreji sice žádné neviděli, místní obyvatelé však o přítomnosti šelem dobře vědí. Odborníci teď uvažují o vyhlášení přeshraniční rusko-čínsko-severokorejské rezervace, která by měla dravce chránit.
I v těch největších mořských hlubinách existuje život. Prokázala to japonská podmořská sonda Kaiko, když na dně hlubiny Challenger v tichomořském Mariánském příkopu nalezla miniaturní dírkovce - 10 896 metrů pod hladinou. Dírkovci jsou prvoci s vápnitou schránkou, známí i z mělkých vod. Hlubokomořští dírkovci schránku nemají. Podle analýzy DNA jsou tyto měkostěnné druhy velmi podobné těm, které obývaly Zemi před 650 miliony let.
