Moja má druhé narozeniny
Již rok uplynul od slavné a velkolepé oslavy prvních narozenin Moji. Tehdy jsme malému oslavenci věnovali krásné dřevěné nákladní auto s korbou plnou ovoce a zeleniny. Ovšem, jak už to v gorilí rodině chodí, co se dalo sníst, snědl samec Richard. Na Moju tak zbylo jen auto, které dospělé gorily překvapivě moc nezajímalo. Moja si tedy nakonec narozeniny užila a s autíčkem si hrála ještě dlouhé týdny po oslavě, až se úplně rozpadlo.
Letos jsme se pokusili vymyslet něco, co Richardovi zabrání dárek Moje sníst. A tak jsme vyrobili maketu ošetřovatele Marka. Oblečení jsme vycpali dřevitou vatou, připevnili "hlavu" a Marka - skoro jako živého - posadili do pavilonu k přenosce s ovocem a zeleninou.
Jenže Richard nás vypekl. Jakmile vstoupil do pavilonu, zamířil bez váhání rovnou k přenosce a až na fenykl, který mu nešmakuje, všechno snědl. I ten fenykl si nakonec odnesl, takže před slaměným Markem zůstala prázdná přenoska.
Magazín: 58. týden (14. 12. 2006) - Všechno nejlepší, Mojo!
Moja - jako kdyby věděla, že v ní byly dárky pro ni - si přenosku vzala, vyšplhala na kůl a dlouho si s ní hrála, dávala si ji na hlavu, bušila do ní rukama.
Nakonec ale ani Moja nevyšla naprázdno. Obávali jsme se totiž, že by jí Richard mohl všechno sebrat, a tak jsme část dobrot schovali. Ty jí pak Marek dal přes mříž přímo do pusy, aby jí je nikdo nesebral.
