Mláďat výrů je u nás konečně více!
Ochránci přírody se radují. V Plzeňském kraji se letos vylíhlo deset mláďat chráněného výra velkého. Jedná se o dlouhodobě ohroženou sovu, která v minulých letech vyvedla v regionu až třikrát méně mláďat. Ochránci bedlivě sledují 11 hnízd a letošní úspěch přisuzují chladnému jaru. To příliš nelákalo turisty k výletům do přírody, právě oni hnízdící ptáky ruší. Redaktorce Janě Kosové to řekl Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů v Plzni.
Došlo k tomu, že letos jsme měli výry i na hnízdech, kde dlouhodobě nikdy nevyhnízdili, protože tam byli poměrně často rušeni. Byla to buď turisticky zajímavá místa a nebo se tam lidé chodili dívat právě proto, že tam výři hnízdili.
Jak bylo řečeno, 10 mláďat oproti předchozím rokům se dá považovat za velký úspěch. Karel Makoň sleduje všechny lokality, kde se výr vyskytuje dlouhodobě, a tak může srovnávat.
Když jsme měli před pěti lety jedno, dvě, maximálně tři mláďata z celkového počtu 11 hnízd, považovali jsme tu sezonu za úspěšnou. Loni jich bylo šest, to jsme už radostí skákali metr vysoko. Takže letošních 10 mláďat znamená velice přínosný a pozitivní výsledek.
Ale ještě není úplně vyhráno. To bude až se malí výři osamostatní, což bude v polovině srpna. Na životě je do té doby může ohrozit spousta věcí, hlavně vymoženosti civilizace. Tomu bohužel nahrává i fakt, že výr velký se stále víc stahuje do blízkosti měst. Například nedaleko Plzně hnízdí hned tři páry těchto sov a lovit létají hlavně do města.
Létají zejména na městské holuby, kteří jsou pro ně poměrně snadnou kořistí, když spí někde na římsách nebo na fasádách. Chytají samozřejmě také potkany v blízkosti skládek a létají i na ježky - výr je specialistou na lov ježků. Je vidět, že zvířata velmi rychle reagují na potravní nabídku, v otevřené krajině takové možnosti nemají a stahují se spíše k městům. Například nedávno jsme vymotávali výra z provazu v Dvořákově ulici, ve vnitrobloku, vedle sebe měl uloveného holuba. Zvířata se umějí přizpůsobit změnám v krajině. Paradoxně tedy nejúspěšnější hnízdění výrů bylo v okolí Plzně, zatímco v otevřené krajině jsou ta hnízdiště prázdná.
Obrovským nebezpečím pro výry je doprava. Lákají je příkopy u silnic, kde se hromadí odpadky včetně potravin. Na těch hodují drobní hlodavci a za nimi pak táhnou jak sovy, tak i jiní dravci nebo čápi.
Pak už je jen malý krůček k tomu, že takový výr vletí večer přímo do vozovky, neodhadne rychlost projíždějícího automobilu, které ho oslní světly, porazí ho a poraní nebo dokonce zajede.
Letos už takhle přišli o život dva výři. Jedna samice poblíž Koterovského lomu a zhruba před 14 dny srazilo auto další samici na hraničním přechodu na dálničním přivaděči nedaleko Letkova. Zbyla po ní dvě mláďata.
Snad je samec dokrmí, protože už ta mláďata byla dost velká, vzletná, pohybovala se mimo hnízdo. Stále ještě na té lokalitě jsou, vypadá to, že samec by to měl zvládnout sám.
A jak se zachovat, když v přírodě na mládě výra narazíme? Maximálně si ho z bezpečné vzdálenosti prohlédneme a necháme na místě.
Kdo výry zná, ví, že je potřeba je tam nechat a neodnášet z lokality. Ti méně znalí přírody alespoň třeba zavolají a zeptají se. Bohužel jsme měli letos dvě zbytečně donesená mláďata výra, která k nám přinesli lidé, protože si mysleli, že vypadla z hnízda, i když tam na stromě žádné neviděli. Dejte na to, prosím, pozor. V tuto dobu jsou již mláďata výrů rozlezlá mimo svá hnízda a můžeme je vidět poposedávat na okolních stromech. Zároveň to není druh, který by se dal snadno pozorovat, byl bych nerad, aby je lidi rušili při hnízdění.
Až se mláďata výrů osamostatní, dosud vzorní rodiče je ze svého hnízdiště vyženou do světa. Mají to zařízeno tak, aby v každé lokalitě, přiměřeně bohaté na potravu, sídlil pouze jeden pár. Mládě si pak musí najít nový domov samo.
