Marie v křesťanství a islámu
Osmého 8. září si křesťané připomněli Svátek Narození Panny Marie. Patří mezi nejstarší mariánské svátky. Vznikl pravděpodobně v Jeruzalémě asi v 6. století. Na úlohu Panny Marie v křesťanských církvích i v jiných náboženstvích se zaměříme v následujícím příspěvku.
Pokud by některý člověk z evangelia měl být pro křesťany vzorem, určitě by to byla Ježíšova matka. Jak říká teolog Ctirad Václav Pospíšil, Marie je často stavěna nejenom těsně pod Krista, ale v jistém slova smyslu i vedle něj. Nový Adam a nová Eva. A odborníci přesně nevědí, jak s tím naložit.
"Ale v poslední době si uvědomujeme, že tato intuice je nesmírně hluboká. V řádu zjevení nemůže být obraz Boží redukován pouze na mužskou Kristovu tvář, nutně tam musí být také ten ženský, mateřský prvek."
Mariino povolání je naprosto jedinečné a neopakovatelné. Mezi miliardami lidí je jen ona jediná vybrána k tomu, aby byla matkou Boha. A kdy v zemích českých vzniká mariánský kult?
"Stačí si zajít do Jiřského kláštera na Pražském hradě a podívat se na ta nejstarší umělecká díla. Zjistíte, že ve 13. a 14. století nebyl jiný motiv než mariánský."
Mariánský kult tedy v Evropě zapustil kořeny velmi brzy. A pokud se přesuneme do Mexika, tak tam byl v 16. století do značné míry hybnou pákou evangelizace. Mariánská úcta a mariánský kult nejsou podle profesora Ctirada Václava Pospíšila druhotnou záležitostí. Patří k esenci křesťanství. Vztah protestantských církví k Marii souvisí s reformacemi. Marie je chápána v podstatě jen jako nástroj inkarnace Ježíše Krista.
"Ještě vás možná překvapím - poměrně rozvinutý mariánský kult existuje v islámu."
Islám vidí v Marii matku proroka Isy, tedy Ježíše, a shoduje se s křesťanskou pozicí v tom, že Marie svého syna porodila jako panna.
"V Koránu se o Marii hovoří velmi pozitivně více než třicetkrát. V Libanonu se představitelé náboženského života shodli na tom, že pokud by měl být nějaký svátek smíření, pak by to měl být svátek mariánský."
Ukazuje se tedy, že mariánský kult je rozsáhlejší než křesťanství a hraje také roli v mezináboženském dialogu.
