Srpen 68 – následky vidíme dodnes

Tanky vyrovnané na Václavském náměstí

Černý den novodobých dějin naší vlasti - to je bezpochyby 21. srpen. Právě v tento den před dvaačtyřiceti lety zavalily tehdejší Československo tanky a na šokované obyvatelstvo mířily kulomety vojáků armád Varšavské smlouvy. Samotný akt okupace byl zdrcující, ale neméně hrozné a devastující byly následky: dvě desetiletí normalizačního režimu, jehož filosofie ve struktuře naší společnosti přežívá dodnes.

Brzy ráno 21. srpna 1968 vyšel z českobudějovické katedrály sekretář biskupa Hloucha a zamířil si to rovnou k ruským tankům. Jmenoval se Miloslav Vlk.

Miloslav Vlk: „A já jsem jim říkal, že tady žádná kontrarevoluce není, aby jeli domů...O emigraci jsem nikdy neuvažoval , protože jsem cítil, že patřím sem a že tady chci pracovat za těch podmínek, které budou.“

Čtěte také

A podmínky, které byly, tak ty věru nebyly dobré, a pro lidi z duchovní sféry už vůbec ne. Pavel Černý, kazatel Církve bratrské a VŠ pedagog to charakterizuje lapidárně: deziluze a náraz politický i mravní.

Pavel Černý: „Jestliže se potom někteří dali postupně normalizovat, tak to svědčí o tom, že museli zapírat něco uvnitř sebe. A to skutečně působilo potom velkou mravní devastaci, bylo to plíživé a ty následky vidíme dodnes.“

O následcích dodnes viděných a dodnes žitých kardinál Vlk říká:

Kdo nám vládl v roce 1968? Prohlédněte si medailonky nejdůležitějších tváří

Miloslav Vlk: To ideologické zpracovávání - to deformuje člověka. Je to vnitřní duchovní deformace a ta se bohužel napravuje velmi dlouhodobě. A zvlášť, když se za těch posledních dvacet let proti tomu nedělala nějaká soustavná činnost a náprava! Poněvadž jsme v podstatě za těch dvacet let pokračovali v akcentu na materiální věci a nesnažili jsme se o vnitřní obnovu srdce člověka s duchovními hodnotami...“

Pater Miloslav Fiala byl v srpnu 1968 čtyřicetiletý muž. Třebaže se přímo jednadvacátého nacházel u premonstrátů v Rakousku, a měl možnost emigrovat, nakonec se rozhodl vrátit domů. Inspirovala jej výzva kardinála Berana, který upozorňoval, že církev doma bude potřebovat statečné lidi.

Miloslav Fiala: „Byla to psychologická válka, která nás čekala...No a právě taková ta aktivovaná náboženská víra, přítomnost křesťanských "oživujících sil" - když už bych se měl vyhnout pojmu Bůh - tak ta nám skutečně dávala sílu a mravní oprávnění , abychom tady vydrželi.“

Dusno, zastrašování, říše temnoty - těmito slovy charakterizuje Miloslav Fiala normalizaci, které srpnová okupace otevřela dveře. Normalizace lámala charaktery.

Miloslav Fiala: „A my, co jsme prošli, relativně s čistým štítem, tak jsme na tom spíš získali, než prodělali. I za cenu osobních obětí...“

Kdybychom zapomněli na to, co do našich novodobých dějin přinesla srpnová okupace, byla by to trestuhodná naivita a lhostejnost, z hlediska budoucnosti neomluvitelná. Na tom se shodují všichni oslovení duchovní. A s dalšími osobnostmi veřejného a politického života můžete i vy vzpomenout obětí srpnové okupace roku 1968. Uctění jejich památky bude v sobotu 21.8. v jedenáct hodin před budovou Českého rozhlasu v Praze na Vinohradské třídě. Zváni jsou všichni, kdo mohou a chtějí přijít.