Lelek lesní

23. květen 2003
Vědecké zařazení Lelkové

Jen velmi málo lidí se může pochlubit, že by lelka někdy vidělo. Jde totiž o druh nepříliš početný, podle posledních odhadů u nás žije nanejvýše 1200 hnízdících párů. Dále je lelek výhradně nočním živočichem, který přes den sedí podélně přitisknut na větvi a díky svému zbarvení podobnému kůře je téměř neviditelný. Na jeho přítomnost často upozorní jen jeho hlas, který může připomínat cvrčení krtonožky.

Pro lelka jsou typické velké oči, což u nočního ptáka není nijak překvapivé. Zajímavější je, že jsou velice pohyblivé, takže se lelek bez pohnutí hlavou může dívat i dozadu. Při letu je patrný poměrně dlouhý ocas a dlouhá úzká křídla. Naopak nožky jsou velice krátké a na prostředním prstu je dráp opatřený hřebínkovitým útvarem, který lelkovi pravděpodobně slouží k čištění štětin okolo zobáku. Ty jsou pro něj velice důležité. Lelek totiž loví létající hmyz, např. můry, a štětiny rozmístěné okolo zobáku ještě zvětšují jeho lapací plochu.

Díky svému širokému zobáku si v minulosti vysloužil poměrně nelichotivou pověst, s níž je spojeno i jeho dřívější jméno lelek kozodoj, který se mimo jiné vyskytuje i v řadě dalších jazyků. Dříve se totiž lelek poměrně často objevoval v blízkosti stájí a chlévů, kde létalo velké množství hmyzu. Občas se lidem podařilo lelka chytit a on na ně v obraně otevřel svůj překvapivě velký zobák, navíc uvnitř zbarvený krvavě červeně. A pak je asi napadlo, že létá za noci upíjet kozám a krávám mléko přímo ze struků.

Lelek lesní se vyskytuje v celé Evropě s výjimkou severní Skandinávie, v západní Asii a severní Africe. Je tažným ptákem, zimní období tráví v jižní Africe, kam odlétá v září až říjnu a na hnízdiště se vrací v druhé polovině dubna.

Poslechněte si, jak o lelkovi mluví jihočeský rozhlasák a zapálený ornitolog Ludvík Mühlstein v legendárním seriálu Volání jara:

Hnízdí v suchých jehličnatých lesích, často na pasekách nebo na vřesovištích, a to často již tři týdny po příletu. Samice klade dvě skvrnitá vejce jen do mělké jamky na zemi. Většinu času zahřívá vajíčka právě samice, samec ji vystřídá vždy jen na krátkou dobu při západu slunce a před úsvitem. Lelek často hnízdí i dvakrát v jednom roce. Pokud pár zahnízdí podruhé v době krmení mláďat z první snůšky, přebírá starost o ně samec.

Lelek lesní je velmi zajímavým ptačím druhem, za zmínku jistě stojí i jeho přizpůsobení se nedostatku potravy. Za deštivého a chladného počasí, kdy létá jen malé množství hmyzu a lelek není schopen nalovit dostatek potravy, může přes den upadnout do stavu strnulosti, aby ušetřil drahocennou energii. Sníží se jeho tepová a dechová frekvence a tělesná teplota klesne z normálních 40 °C až na 14 °C. Pták vypadá doslova jako mrtvý, ale jakmile se začne stmívat, pomalu ožívá a během několika hodin se dostane do normálního stavu.

Základní údaje

Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) je šedě a hnědě zbarvený pták velikosti kosa s dlouhými křídly, plochou hlavou, velkýma očima a drobným, avšak velmi širokým zobákem. Vyskytuje se zejména na okrajích borových lesů. Aktivní je pouze v noci, kdy za letu loví hmyz; přes den sedí podélně přitisknut na větvi, s níž díky svému krycímu zbarvení dokonale splývá. Hnízdí až dvakrát za rok. Samička snáší dvě vajíčka přímo na zem; na zahřívání snůšky a krmení mláďat se podílejí obě pohlaví. Tažný, do zimovišť v tropické a jižní Africe odlétá od srpna, vrací se v dubnu až květnu. Silně ohrožený, zvláště chráněný druh.

autor: Pavel Pelz