V Praze se otevře 115 běžně nepřístupných budov a prostorů. Víte, kde byste našli jednu z nejstarších saun v Praze? Nebo co v Praze postavil autor Ještědu Karel Hubáček?
Historická budova Rezidence primátora hlavního města byla postavena v letech 1925 – 1928 a ve své době vynikala moderním vybavením. K čemu slouží prostory rezidence dnes?
Trmalova vila ve Strašnicích je první stavbou slavného architekta Jana Kotěry v Praze. Podívat se sem můžete v neděli 19. května v rámci akce Open House Praha.
Je architektura přístupná opravdu všem? A jak lze tyto překážky odstranit? S bariérami ve veřejném prostoru se může setkat každý z nás.
Terminál 4 je nejstarší částí letiště, odkud odlétají třeba vládní delegace. Podívejte se do přísně střežených míst funkcionalistické budovy se salónky z první republiky.
Jak budou vypadat města v budoucnu? V pořadu Leonardo Plus vysvětluje architektka Zuzana Pešková.
„Jde nám o spojení emocí a příběhů, za kterými jsou konkrétní lidé,“ říká zakladatel firmy Lasvit Leon Jakimič v pořadu Hovory.
Dům v Husově ulici nedaleko skutečského nádraží není trvale obýván. Jeho zahrada se už dávno proměnila na parkoviště a nejbližší okolí vily na skladovou plochu.
V současné konzumní euroamerické společnosti jsme učeni, že v otázce materiálních statků platí čím více, tím lépe. Víc věcí, větší dům, víc domů…
Dokument Jana Hergeta se zabývá vizuální a architektonickou stránkou metra, vlivem na urbanismus i uměním ve veřejném prostoru, které bylo od počátku jeho součástí.
Po téměř stu letech se v historickém centru Prahy má stavět bytový dům s veřejnou pasáží. Co tam bude pro veřejnost? Ptali jsme se architektů ze studia Peer.
Chvaleticím na Pardubicku chybí peníze na celkovou obnovu bývalé malotřídní Masarykovy školy od architekta Karla Řepy postavené v roce 1930 v Hornické Čtvrti.
V dolní části Jáchymova na Karlovarsku, podél potoka Veseřice, kdysi stávalo několik mlýnů. Mezi nimi vynikal Petrův mlýn, známý také jako Schöfflův mlýn.
Od Teplic po Humenné, všude mají kulturní domy – jsou jich tisíce. Které stojí za vidění? O československých „kulturácích“ s Irenou Lehkoživovou a Michaelou Janečkovou.
Architekt Jan Kaplický by se letos dožil 87 let. Svými odvážnými projekty se nesmazatelně zapsal do dějin architektury jako neofuturistický tvůrce. Proč ho Češi nepřijali?
Kdysi prosperující podnik, dnes zchátralý areál plný nepořádku a rozpadajících se budov. Bývalá rukavičkárna v Abertamech přitom proslavila malou obec po celém světě.
Jak výstavbu na svém území usměrňuje Ostrava? A co by Ostravě prospělo ze všeho nejvíc? Nejen na to jsme ptali se ředitele MAPPA Ondřeje Vysloužila.
