Polička odkládá kvůli nákladnosti modernizaci náměstí Bohuslava Martinů. Jeho nová podoba má připomínat právě skladatele. Náklady se ale během přípravy zdvojnásobily.
Opuštěné mlýny se změnily na kulturní bod Pardubic. Využilo se i silo na obilí – uvnitř betonových zásobníků vedou chodníčky a na střeše je vyhlídková terasa.
Pardubická radnice má tři návrhy podoby nového mostu kpt. Bartoše. Stávající konstrukce je v havarijním stavu a už nejde opravit.
Část náměstí Republiky v Pardubicích čekají úpravy. Už tam nebudou parkovat auta, místo nich budou stromy a vodní prvek. Radnice už má hotovou architektonickou studii.
Parcela s výhledem, pěstěná zahrada a dům s dispozicemi vysoké kultury bydlení. To je vila manželů Jiřího a Věry Janouškových. Vznikla v sedmdesátých letech 20. století
Na pardubickém zámku chystají další rekonstrukci. Vznikne moderní společenský sál navržený architektkou Evou Jiřičnou. Nový prostor uleví především rytířským sálům.
S krajinářskými architekty Markétou a Petrem Veličkovými jsme se také sešli v jednom dobrém parku. Je to park Čtyři dvory v Českých Budějovicích, který navrhli.
Do Liberce přišel Luděk Lukuvka, kunsthistorik, kulturní hybatel, kurátor Severočeského muzea a odborník na architekturu 20. století, z Gočárova Hradce Králové.
V humpolecké 8smičce se letos během Dnů architektury rozhodli připomenout stavitele Jana Blažeje Santniho Aichela, který změnil tvář krajiny u nás.
Po smrti stavitele se dále šířil jeho architektonický rukopis, který si na Plzeňsku osvojili Ondřej Matěj Kondel a jeho syn Evžen, a také architekt Jakub Auguston mladší.
Někdejší Faltysovu vilu obklopuje zahrada o rozloze 4000 metrů čtverečních. Dům se v podstatě zrodil dvakrát a má výjimečné kouzlo.
Saša Michailidis se ptá architektů Martina Krupauera a Davida Tichého, kteří se zabývají i urbanistickým rozvojem.
„Mám rád věci, ale trochu mě děsí, když je jich moc,“ říká designér Matyáš Barák. Do každého interiéru podle něj patří hezká váza a hezká lampa. Ale nemusí jich být dvacet.
Jako umělec se zabývá reinterpretací místa a rád využívá technologie „z jiného světa“; mluvit o kořenech fascinace jedničkami a nulami ale považuje za příliš intimní.
O víkendu byla v Pardubicích slavnostně otevřena Národní kulturní památka Winternitzovy automatické mlýny. Jak se spolupráce povedla? Jaká úskalí s sebou nesla?
Renesanční křídlo zámku v České Kamenici se v sobotu 30. září otevřelo veřejnosti. Jeho prohlídku si nenechaly ujít desítky lidí.
Co říkají města o svých obyvatelích? Jsou všichni dobře slyšet? A o čem se při tvůrčím procesu malo mluví?
Francouzská okna a fasáda z neomítaných cihel. To je rukopis architekta Otakara Novotného. Před více než sto lety ho ke spolupráci získal holický lékař Čeněk Zemánek.