V Ostrově u Karlových Varů pokračuje další etapa rekonstrukce městského Domu kultury. Restaurátoři ze severu Čech demontují a obnovují skleněné lustry z období socialismu.
Chebské Retromuseum vystavuje informační a orientační systémy 70. a 80. let. Exponáty ukazují, jak panely v metru a dalších veřejných prostorách usnadňovaly pohyb lidí.
U vlakového nádraží v Pardubicích bude další lávka. Povede přes ulici Palackého z budoucího obchodního centra Galerie Pernerka.
Budovy ze 60. a 70. let 20. století od architekta Karla Pragera se měly rekonstruovat, ale peníze na opravu v rozpočtu na letošní rok nakonec nejsou. Hrozí zbourání?
Z honosné vily se stavitel František Grossmann radoval pouhých deset let, teď jeho dílo v Ostravě obdivuje veřejnost. Jaké novinky na návštěvníky památky letos čekají?
Staví se u nás hodně, nebo málo? Co chybí a jaké překážky musejí architekti a architektky v České republice řešit?
Nejčastější rada zněla – dobře se připravit a všechno si zjistit. Pomoct může tento díl Bourání, kde je vše podstatné, co jsme se letos dozvěděli o rekonstrukcích.
Konec roku a sváteční volno přímo vybízí k různým toulkám a vycházkám. Nový vltavský seriál nás zavede do sedmi méně známých pražských lokalit, které stojí za pozornost.
Gabriela a Petr Brzobohatí jeli jednou autem a viděli dům s duší. Teď v něm bydlí, rekonstruují ho a sdílí to na instagramovém účtu Architekti budující domov.
Designéři musí být draví a dbát na sebeprezentaci. Roman Kvita tvoří radši menší věci, a v klidu. Spolu se sochařkou Pavlínou Kvitou navrhli třeba stříkacího lva do Modřan.
Skromný vypravěč s touhou nechat se inspirovat cestami po světě i ekologickou architekturou. Poslechněte si Osudy Jiřího Suchomela!
V sobotu se v Paříži po pěti letech od vyhoření otevřela katedrála Notre-Dame. Jak náročná byla rekonstrukce ikonické stavby? A jak by se mělo proměnit okolí katedrály?
Další díl cyklu Století tentokrát připomene dostavbu Zemského domu III v Brně. O jeho historii povypráví kurátor dějin architektury Muzea města Brna Filip Kyrc.
Stojí za dokumentem Architektura ČSSR 58–89, kterým ukázuje, že tehdejší architektura byla „světová. „Za celou řadou věcí se skrývají společenská a umělecká dramata,“ říká.
Kostel svatého Bartoloměje v Pardubicích změní barvu. Žlutou postupně nahradí světle šedá. Zatím je vidět na štítu západní strany a na portálu nad vchodem.
Jak je možné v současnosti využít takové cenné prvorepublikové budovy? Saša Michailidis se ptá Lindy Bittové a Tomáše Kozelského.
Další díl cyklu Století bude patřit sídlu současné polikliniky Zahradníkova v Brně. V roce 1924 totiž byla dokončena budova tehdejší Okresní nemocenské pokladny.
I v inteligentní budově si chceme otevřít okno. Proč vlastně? Kvalitní prostředí totiž neznamená jen správnou teplotu. „Musíme se tam cítit dobře,“ říká profesor Kabele.
