Zámek v Litenčicích měl od 15. století několik funkcí - od letního sídla arcibiskupa až po zemědělskou školu. Přechod do rukou státu po roce 1948 znamenal jeho devastaci.
Nejvíc ekologické i nejvíc elegantní. Takový je cíl letních olympijských a paralympijských her, které letos hostí Paříž.
V Brně se právě otevírá Dům pro Julii, první dětský hospic v Česku. Je to budova plná světla a propojená se zahradou.
Saša Michailidis se ptá architektů Martina Krupauera a Davida Tichého, kteří se zabývají i urbanistickým rozvojem.
Funkcionalistickou vilu si nechal ve 30. letech 20. století v Prachaticích postavit významný podnikatel Johann Nepomuk Kral. Během poválečného odsunu ji ale musel opustit.
Vizionářský architekt, experimentátor a člověk, který neuznává větu „To nejde“. Jak náročné je s ním žít? Jak ho formoval úděl dysgrafika a dyslektika, ale i jedináčka?
Slavnostního aktu se účastnili i prezident Petr Pavel a architekt Steven Holl, podle jehož návrhu stavba bude. Podle Holla jde o spirituální dar pro budoucí generaci.
Identitu pozdně funkcionalistické stavby s prvky high-tech roztříštil současný koncept devíti pater zábavy, který přináší třeskutý kýč bez uměleckého nadhledu.
Jak se vede architektovi ve výběžku republiky? Martin Jirka žije s rodinou ve vesnici u Broumova. Zrekonstruoval si tu byt v bytovce a chce sem přinést více architektury.
Saša Michailidis se ptá kurátorky a výtvarné publicistky Lenky Lindaurové a architekta Václava Hlaváčka. Na konci ledna tomu byl rok od zvolení Petra Pavla prezidentem.
Právě v těchto dnech začali restaurátoři se záchranou Svatých schodů v kostele v Krásné na Jablonecku. Začali pracemi v boční kapli,
První veřejné natáčení Bourání bylo o budoucnosti Holešovické tržnice a proběhlo v hale číslo 13. Jak to udělat, aby se tržnice nezměnila v místo jen pro bohaté?
„Snažím se vždy spojit dva proudy, a to chodce a dopravu,“ říká o budoucnosti hlavního města architekt a urbanista Petr Hlaváček, náměstek pražského primátora za STAN.
Fontána v Bubeníkových sadech v Pardubicích má neobvyklý tvar a připomíná části dračího těla. V centru města stojí už skoro 30 let. Poslední dva roky ale nefunguje.
V 70. letech byl architektem metra Jarmil Srpa. Navštívili jsme ho s Annou Švarc, která má tuto funkci dnes. Často nesouhlasili, ale shodli se: metro v Praze je jedinečné.
Správci železnic začali kulturní památku vracet do podoby, v jaké ji před pětašedesáti lety navrhl architekt Josef Danda.
Vila profesora Eduarda Alberta je součástí odborného léčebného ústavu Albertinum v Žamberku. Dodnes je obklopená zelení, stejně tak jako v minulosti.
Představte si plovoucí město na moři. S domy, nemocnicemi i třeba větrnými elektrárnami. Kvůli stoupajícím hladinám oceánů to možná jednou bude místo k životu.