Chléb provází člověka od dávných dob. Pečivo z mouky, vody, soli a kvásku bylo nejen základní potravinou, ale i symbolem úrody, dostatku, pohostinnosti, zdraví a domova.
K fašankovému tanci zahraje Valašská cimbálová muzika, gajdošská muzika souboru Soláň, CM Olšava, CM Strýci nebo horňácká cimbálová muzika Kubíci.
Masopust, ostatky, končiny. Času divokého nevázaného veselí, který přichází každoročně v únoru, se v Bílých Karpatech poblíž moravsko-slovenské hranice, říká fašank.
Nahrávkami si připomeneme královnu lidové písně Jarmilu Šulákovou. 11. února uplynune sedm let od jejího úmrtí.
Už více jak měsíc se nacházíme v masopustním období, a tak i melodie, které autor Miroslav Šimandl do Špalíčku zařadil, voní radostí, bujarým veselím, tancem i zpěvem.
Dílen, ve kterých se barvily příze, hotové látky nebo kůže, bývalo ještě v 19. století v samotné Plzni a okolních vsích hodně.
Některými obcemi již prošel veselý průvod maškar, jinde teprv vyčkávají do úterka před popeleční středou. Blíží se konec masopustního období.
Každý z nás čas od času bojuje se škytavkou. Trápila už naše předky, kteří vždy měli po ruce „zaručené“ rady, čím byla škytavka způsobená a co na ni zabírá.
Lubomír Tyllner patří k předním osobnostem české etnologie a hudební vědy, za svou profesní činnost byl několikrát oceněn. Poslechněte si jeho Osudy!
Žádné oblečení nevyvolává v posledních letech tolik vášní a animozit jako kožich. Přitom jde o tradiční kus lidového oděvu, který přežil od středověku dodneška.
Programovou radu Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích v minulosti řídil patriarcha všech českých dudáků Josef Režný. Byl vzorem mnoha muzikantů.
Písně ze starých LP desek vybírá a pořad uvádí redaktorka Marie Hvozdecká.
Zelený mužík s pentličkami, kterému kape voda za šosu. Proč se naši předci báli vodníka?
Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku jsou od roku 2010 pro svoji jedinečnost zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Písně z obou stran hranic moravsko-slovenského pomezí vybírá Marie Hvozdecká.
Sbor Lada vydal desku Všelijake kvety. Moravské a slovenské písně nahrál pražský ženský sbor s brněnskou cimbálkou, na albu se pracovalo dva roky.
Velká událost se odehrála ke konci loňského roku. Česká tradice ruční výroby skla byla zapsána na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.
Úrodná rovina, plné klasy i sýpky, hojnost a bohatství – tak po celá staletí vypadala Haná.
