Mistři téměř zapomenutého řemesla sedlářského se ještě v době cechovního zřízení zabývali výrobou koženého zboží, hlavně sedel, postrojů různého druhu a řemenů.
Vydejte se s námi do Národopisnéoho muzea Plzeňska, kde v bohatých muzejních sbírkách nalezneme i velikonoční kraslice a doklady o nich. Je to velmi křehká a vzácná krása.
Jižní Čechy jsou na folklór velmi bohaté a etnograficky jsou rozděleny na tři oblasti: Blata, Doudlebsko a Kozácko. V čem se lišili obyvatelé a co měli naopak společného?
Písničky k přicházejícímu jaru a velikonočním svátkům vybral a sestavil Jan Kosík.
Navštivte kus Západních Karpat rozprostírajících se v oblasti moravsko-slovenské hranice – za doprovodu hudby, která tu kdysi byla srostlá s obyvateli hor.
Ve zvukovém archivu lidových písní Českého rozhlasu přibyla na podzim minulého roku výjimečná kolekce snímků českých velikonočních koled.
Vejce, vajíčka, kraslice – symbol Velikonoc. V minulosti bývala také předmětem využívaným při mnoha zvycích, pověrách a dokonce i lidovém léčení.
Hejčíňan vznikl na Gymnázium v Olomouci-Hejčíně jako doprovodná muzika, jako dočasný projekt. A letos slaví už 10. narozeniny.
Český rozhlas Brno slaví 100. narozeniny a při té příležitosti hudební dramaturg Jaroslav Kneisl vymyslel a také uspořádal první ročník velmi netradiční hudební přehlídky.
Velikonoce jsou spojené s mnoha tradičními zvyky. Mezi nejznámější současné symboly patří zdobená vajíčka, pomlázka a samozřejmě také koledování.
Zveme vás na Chodský bál do Domažlic, který se uskuteční v sobotu 23. března ve velkém sále Městského kulturního střediska.
Poslechněte si výběr nahrávek hudebního folkloru, které vznikly v ostravském studiu Českého rozhlasu. V záznamu únorové přehlídky je uvádí hudební redaktor Zdeněk Tofel.
Sv. Josef s tváří milou, zakončuje zimu plnou, tvrdí pranostika. Vztahuje se k 19. březnu, který v klimatických podmínkách 18. a 19. století zahajoval tzv. mariánské jaro.
Opět se vydáváme na návštěvu ke kolegům z ČRo Ostrava a z ČRo Brno.
Velikonoce dnes vnímáme především jako svátky přicházejícího jara, pro naše předky a jejich hospodářský, křesťanský a zvykoslovný rok šlo ale o svátky nejvýznamnější.
Třesení stromem, řehořskou hru, vynášení smrti, velkopáteční omývání a další dodnes živé i zapomenuté jarní hry, pověry a obřady představuje Anežka Heinzlová.
Mistr tradiční rukodělné výroby. To je titul, který uděluje Plzeňský kraj subjektům a osobnostem, které se zasloužily o udržování a rozvoj lidových tradic regionu.
Jan Káčer představuje Cimbálovou muziku Viléma Zahradníka z Uherského Hradiště.
