Nabízíme ohlédnutí za letošními Chodskými slavnostmi, které v srpnu proběhly v Domažlicích. I letos jsme byli u toho a přímo z centra Domažlic jsme živě vysílali.
Strava na plzeňském venkově byla před dvěma sty lety vlastně velice jednoduchá. Obsahovala malé množství masa, to se jedlo jen o pouti, o posvícení nebo o velkých svátcích.
V historii folklorní tvorby Československého a Českého rozhlasu se vystřídala řada redaktorů kteří hráli na cimbál. Dnes připomeneme Jaroslava Juráška a Jaromíra Nečase.
Letošní ročník mezinárodního festivalu nahrávek s folklorní tematikou nám přinesl veliký úspěch: po roce 2015 je to druhé vítězství ČRo Ostrava v této prestižní soutěži.
V historii folklorní rozhlasové tvorby se vystřídala řada redaktorů, kteří hráli na cimbál. V pořadu se představí Jaroslav Jakubíček, Magdaléna Múčková a Jaroslav Kneisl.
V historii folklorní tvorby Československého a Českého rozhlasu se vystřídala řada redaktorů a dramaturgů, kteří hráli na cimbál. V tomto týdnu si je postupně připomínáme.
Martin Kozák, učitel, spisovatel, vlastivědný a národopisný pracovník a sběratel lidových písní, se narodil 11. září 1861 ve Skvrňanech u Plzně.
Muž, který je zároveň výtvarníkem a litografem, už řadu let zachraňuje prastarou tradici, za což dostal od ministerstva kultury titul Nositel tradic lidového řemesla.
V pořadu zahrají Jaroslav Jurášek i Jaromír Nečas. Nebudou chybět dlouholeté opory orchestru Ján Gašpar Hrisko i Helena Červenková, představí se Dalibor Štrunc, Petr Oliva.
Na pěknú notečku s Cimbálovou muzikou Notečka z Charvatské Nové Vsi. Tuto mladou muziku představí v pořadu Jan Kosík.
Miroslav Šimandl připomene švestky jako lahodnou ozvěnu babího léta. A vzpomene i na svého učitele houslí Josefa Švestku.
Prázdniny jsou pryč, tak proč o nich mluvit v půlce září? Ale pozor – v minulosti to s velkými prázdninami bylo trochu jinak.
Zlatá hodinka v lidové písni aneb o rozbřesku a soumraku v lidové písni s Marií Hvozdeckou.
Významná kapela z Hanáckého Slovácka své výročí zatím ještě neoslavila. Rozhlasová připomínka však může zaznít z jejích alb, která bez výjimky vznikla v ostravské S1.
Zpívání ke sv. Ludmile aneb Moravské pramámy. Setkání s Boženou Šebetovskou, Maryškou Procházkovou, Blaženou Šulákovou či Alžbětou Končitíkovou.
V roce 1940 se začal ve Zlíně scházet Krúžek Moravských Slováků. Toto hudebně taneční uskupení se později přejmenovalo na soubor Vonica. O historii souboru s Janem Mičkou.
Formíři bývali v dávné minulosti muži, díky nimž se posouvaly dějiny světové módy a odívání. Právě díky nim totiž bylo možno začít látky potiskovat nejrůznějšími vzory.
