Milostná korespondence v lidovém prostředí od 17. do počátku 20. století.
Zvuk zvonů se dotýkal každého člověka. Někdy šlo o varovné napomenutí, mravní výzvu nebo dokonce hrozbu, jindy o konejšivé uklidnění nebo oznámení radostné události.
Dnešní společnost má k oblečení z pravých kožešin ambivalentní vztah, ale naši prapředkové kožichy nosili už od středověku.
V lednu má pořádně mrznout. Naopak teplejší počasí nevěští nic dobrého. I v tom měli naši předkové jasno.
Tříkrálový biblický příběh začíná hvězdou ukazující cestu k božskému dítěti. Jemu se králové či mágové klaní a přinášejí mu dary.
V novoročním vydání pořadu nabízíme premiérově ukázky z rozhlasové Prvovýroby roku 2025. Písně, koledy a hudbu svátečního času představí Beskydský folklorní orchestr.
Leden byl pro naše předky jedním z nejkrásnějších měsíců, zvláště pro ty, kteří žili poblíž sídel šlechty. Vypravíme se do čtyř regionů a na tři zámky.
Lidové obyčeje konce starého a počátku nového roku jsou mnohé dodnes živé a jejich tradice má kořeny až v předkřesťanských dobách.
V pořadu Muzikanti hrajte, uslyšíme vánoční koledy.
Cimbálová muzika Cifra je už více než čtvrt století součástí slováckého folkloru. Petr Číhal a Jakub Tomala jsou jejími členy od začátku.
V pořadu Muzikanti hrajte, s podtitulem Koledy národů evropských, nabízíme ve 2. dílu výběr svátečních písní z domova a zahraničí.
Vánoční čas končí až první neděli po svátku Tří králů a až do té doby je možné a také vhodné zpívat koledy!
Pojem hudební barok je v představách posluchačů klasické hudby vyhrazen většinou umělé tvorbě. Špalíček připomíná vánoční koledy 17. a 18. století, které zlidověly.
V pořadu Muzikanti hrajte, dnes nabízíme v 1. dílu sestřih z koncertního pořadu Svatou dobu již tu máme, který proběhl v sále Národního domu ve Frýdku-Místku,.
Vánoce jsou svátky obdarovávání, lásky, laskavosti a vřelého srdce. Jak je prožívali naši předkové a v čem se jejich pocit z Vánoc lišil od našeho?
Připomeňte si velkého folkloristu, dlouholetého redaktora plzeňského rozhlasu, výborného dudáka, upravovatele lidových písní a hudebního skladatele Zdeňka Bláhu.
Rudolf Svačina byl pedagog, spisovatel, nakladatel, chodský národopisec, muzikant a také vedoucí kdysi slavné Svačinovy dudácké muziky.
Až do poloviny 15. století bylo jedinou možností, jak uchovat a na velké vzdálenosti šířit informace a literaturu, daný text prostě opsat.