Řemeslo má zlaté DNA - to je název nového projektu, kterému se v loňském roce věnoval Vojtěch Kouba a Lidová muzika z Chrástu.
Jak trávili čas naši předkové od svátku Tří králů do masopustu a jakým činnostem se v této době věnovali? Chodilo se ještě po koledě?
Vepř je už od dob antiky symbolem hojnosti a blahobytu. Není divu, že jeho podobu tak získaly i předměty sloužící k uchovávání mincí.
Vánoční čas končí až první neděli po svátku Tří králů a až do té doby je možné a také vhodné zpívat koledy! Slovo „koleda" je všeslovansky rozšířeno.
Folklorní svět opustil 2. ledna profesor Dušan Holý. Muzikolog, etnolog a zpěvák stál u zrodu Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů.
V posledním Folklorním notování roku 2024 se vypravíme na slavnost, která nemá v naší republice, Evropě a možná ani ve světě obdoby – na sraz Štěpánů v Uherském Brodě.
Neuvěřitelné 95. narozeniny oslavil 27. prosince náš bývalý rozhlasový kolega a jedna z největších hudebních osobností západních Čech Zdeněk Bláha.
Fantazie a lidová víra našich předků v oblasti vánočního zvykosloví jako by neznala hranic v prostoru ani v čase. Některé staré zvyky známe už jen z vyprávění.
Nedílnou součástí předvánoční atmosféry v Domažlicích je zvuk zvonu Adventník. Nejstarší a zároveň nejmenší zvon ve městě slýchají lidé jen jeden měsíc v roce.
Projekt Folklore's not dead vyhrál 1. místo Ceny Fóra dárců za nejlepší komunikační kampaň v neziskovém sektoru.
Hlásí se vánoční edice hudebního cyklu Zpěvem k srdci. Vzácnými hosty jsou pěvecká skupina BLAženky a klavírní virtuos Ivo Kahánek, k nim se přidá Ensemble FLAIR.
Zpěvák Václav Dolejš vynikal nejen na pódiích, ale také při natáčení lidové hudby. V letošním roce bohužel odešel zpívat do muzikantského nebe. Zavzpomínejte s námi…
Když se řekne Valašsko, každý si představí muže ve vysokých kloboucích a krpcích, tančících odzemek, a ženy v roztočených modrotiskových sukních a červených střevících.
Připravil Josef Kuneš.
Na půli cesty z Plzně do Domažlic se rozprostírá trochu zapomenutý kraj - Staňkovsko. V 19. století byla oblast známá díky nerostnému bohatství, sklářství a chovu ovcí.
Karel Hofman z Plzně pracoval po škole nejprve jako truhlář, poté jako dřevomodelář a od roku 2009 pracuje v bednárně Plzeňského Prazdroje.
Víte, že filmová pohádka O statečném kováři má reálný základ? Pokud se vydáte do tajemné a zapomenuté krajiny kolem Broumova, najdete v ní kovárnu Ondřeje Klíra.
Na den 4. prosince připadá zajímavý zvyk. Je jím řezání „barborek“. Podle lidové tradice by dívkám, jež se do roka vdají, měla barborka do Vánoc vykvést.
