Sklo a kov jsou hlavní ingredience slavného českého bruselského stylu. Šedesát let stará perla tohoto stylu, nádraží v Ostravě-Vítkovicích, prochází celkovou přestavbou.
Tereza Šváchová navrhla skleněnou fasádu pro český pavilon na výstavu EXPO v Ósace. Ta nakonec vypadá jinak a podle ní působí slepě. Proč?
Dům uměleckého průmyslu býval centrem moderního designu. Dnes čeká na smysluplné využití. O jeho budoucnosti mluví Iva Knobloch, Kryštof Dvořák Pivoňka a Marko Čambor.
Renovovaná památka uprostřed sídlištní zástavby nabízí svým návštěvníkům restaurační a hotelové služby, kdysi dávno to ovšem bylo panské sídlo s místy bouřlivou historií.
Brutalistní budově z roku 1974 zůstala původní tvář, ale díky velkorysým investorům a týmu lidí kolem architekta Marka Tichého se z místa stalo jedno velké umělecké dílo.
Víte, k čemu dříve ve městech sloužily tzv. separační zdi? K jedné takové, kterou najdete v Kroměříži, se můžete vydat v reportáži s historičkou Markétou Mercovou.
V Habartově na Sokolovsku pokračuje výstavba klubovny skautského střediska Dýmka Habartov. Poslouží také jako komunitní centrum pro setkání, workshopy a jazykové kurzy.
Jak by měly vypadat školy pro budoucí generace? Jak na novostavbu a jak přizpůsobit původní budovu současným klimatickým nebo společenským nárokům?
Památkově chráněný Ottův pavilon v Kyselce prochází další etapou obnovy. Pozornost je upřena na měděnou kupoli, jejíž oprava je náročná po řemeslné i po finanční stránce.
V japonské Ósace pokračuje světová výstava Expo 2025 s výraznou hradeckou stopou na českém pavilonu. Tou je stavební inženýr Robert Prix ze společnosti ARCHAaPLAN s.r.o.
Jeho snem je Muzeum architektury jako jednotící instituce. Sídlo by měla v budově bývalého Nákladového nádraží Žižkov. „Nemůžeme ztratit ikonu, kterou je Vyšehradský most.“
Už deset let mají Pardubice v centru upravený park. Vzpomínáte ale ještě, co předcházelo jeho současné podobě?
Před 70 lety v Česku vznikl první dům z betonových panelů. V roce 1955 byla zahájena stavba prvního paneláku i v Brně a jen pár let poté následovala výstavba sídlišť.
Seriál Tajemství technických památek nás zavede do centra Karlových Varů. Poblíž Císařských lázní vede přes řeku Teplou Goethova lávka se skrytou technickou zajímavostí.
Poválečná obnova evropských měst s sebou přinesla moderní bydlení, mnohdy koupelnu i kuchyň, které se staly standardem, jinde dokonce balkón. A nevyhnula se ani Paříži.
Bohumín se může pochlubit řadou staveb z neomítaných červených cihel v novogotickém stylu. Dvanáct vybraných přitom tvoří naučnou Červenou stezku.
Bydlí na Malé Straně, protože je mu líto nechat centrum Prahy na pospas. Ve veřejném prostoru by rád potkával různý typ lidí, kteří v něm rádi tráví čas.
Bára Srpková navrhla rekonstrukci starého mlýna tak, aby se v něm dalo bydlet. Nejtěžší prý byly interiéry. „Stresovalo mě, jak šílené množství prvků existuje,“ říká.
