Křídlatky na postupu
Vysokoškolský pedagog Ing. Jan Andreska nám bude opět průvodcem v seriálu o invazních, nepůvodních rostlinných a živočišných druzích. Dnes bude řeč o rostlině s názvem křídlatka japonská.
Křídlatka japonská je invazní rostlina, která dělá v naší přírodě neplechu velikou. Spolu s bolševníkem je to nejnebezpečnější invazní rostlina na území České republiky. Pochází z dálného východu. Existují dva původní druhy křídlatky - křídlatka japonská a křídlatka sachalinská.
Tyto křídlatky se dostaly do Evropy díky zahradníkům. Křídlatku japonskou, jejíž původní areál leží v Číně, Japonsku, Tchaj-wanu a na Korejském poloostrově, dovezl významný zahradník a botanik Phillippe von Siebold. Byl to Holanďan a rostlinu dovezl kolem roku 1840. Pěstoval ji ve svém zahradnictví v Leidenu a prodával jí do parků a do zahrádek. V roce 1883 už byl její výskyt doložen v českých zemích, a to na zámku Kratochvíle u Netolic v jižních Čechách. Je zajímavé, že tato rostlina se do Evropy dostala jen v samičí podobě, takže se vlastně tady nemůže rozmnožovat pohlavním způsobem. Ale má dlouhé oddenky, které se rychle rozrůstají půdou. Když se je pokoušíme likvidovat mechanicky, tak se většinou stane, že se ty oddenky rozdělí, rozbijí, a ony se dokážou regenerovat více méně z téměř mikroskopických částí - zvládnou to části oddenků, které váží méně než 1 gram.
Když tyto části rostliny někdo vysype na skládku, nebo je spláchne voda, velmi dynamicky se šíří. K japonské křídlatce se ještě přidala křídlatka sachalinská, která se s ní sprašuje a vytváří tak na českém území křídlatku českou, což je druh hybridní. Všechny tři druhy křídlatek působí více méně tak, že v místě výskytu vyhubí v podrostu úplně všechnu vegetaci. Ony jsou to rostliny docela veliké. Když vyrůstají na živném podloží, mohou být 1,5 m až 2 metry veliké. Dokonce si je lidé dávají dobrovolně do zahrádek, potom je zase vyhazují, když vidí, jak se rostlina rozmnožuje - a tak se ta kalamita šíří stále dál. Znám člověka, který se věnuje její likvidaci. On křídlatku tak nemá rád, že ji chodí hubit ve svém volném čase a také upozorňuje, že je to velmi nebezpečná záležitost. Kdo by ji měl na zahrádce nebo ve svém okolí a chtěl by se jí zbavit (což je daleko bezpečnější, než si ji nechat), musí použít takovou zvláštní, přírodě blízkou chemikálii, která se jmenuje Randap. Ta na křídlatku docela dobře působí. Nicméně plochy, které jsou velké například 10x10 metrů, ty už se prakticky vyhubit nedají. Pak křídlatka velmi rychle zaneřádí velké plochy krajiny. Je to plevel, o který opravdu není třeba stát.
