Kobylka hnědá

15. srpen 2003
Vědecké zařazení Rovnokřídlí

Kobylka patří mezi rovnokřídlý hmyz a pro něj je typické, že se ozývá hlavně v létě, na sklonku léta a pak na podzim. Hlasy rovnokřídlého hmyzu jsou vyluzovány třením jednotlivých částí těla o sebe. V případě kobylek se o sebe třou žilky dvou křídel a tudíž zvuk vzniká rezonancí celého křídla. Není proto nijak čistý, ale je velmi hlasitý.

Zpomalená nahrávka hlasu kobylky připomíná spíš žábu než hmyz. Můžeme si lépe všimnout, jak vlastně ten hlas vzniká. Teď slyšíme jednotlivé pohyby křídel, jak se o sebe vzájemně třou.

Když si vezmeme "zvukovou lupu" a hlas ještě víc zpomalíme, uslyšíme zcela zřetelně jednotlivá zadrhávání ozubené lišty o smyčec druhého křídla a přitom se nám zdá, jakoby to zvíře před námi opticky rostlo. Protože hloubka tónu odpovídá velikosti zvířete, které by mohlo být tak velikosti králíka nebo ještě větší.

My sice hlas samečka slyšíme jen jako monotónní cvrkot, to ovšem není případ kobylčí samičky. Samička rozpozná samečka svého druhu právě podle struktury toho zpěvu, dá se říct mikrostruktury zpěvu, a to je právě to, co můžeme slyšet na zpomalených záznamech.

Kobylka hnědá - samec
Základní údaje

Kobylka hnědá (Decticus verrucivorus) mívá obvykle velikost kolem 5 cm. Žije na polích, suchých loukách, ve vřesovištích apod. Samečkové se ozývají v pozdním létě pronikavým monotónním cvrčením. Zvuky vyluzují podobně jako cvrček, tj. třením předních křídel o sebe, ale na rozdíl od cvrčka je zpěv kobylky méně lahodný, neboť zvukotvorný orgán nemá tak dobře vyladěné rezonanční políčko. Samičky necvrkají, samečky před pářením vyhledávají po hlase. Na holeních předních noh mají elipsovitý sluchový bubínek, slyší stereofonně. Na rozdíl od kobylky zelené (Tettigonia viridissima) se kobylka hnědá nevyskytuje v parcích a zahradách ve městech. Je hmyzožravá.
autor: Jan Žďárek