Jak vnímá víru v životě současného člověka Fero Fenič
Jak víte, koncem týdne začal Febiofest. Tento festival představuje tvorbu filmařů z desítek zemí světa. Mnoho děl reflektuje samozřejmě a zcela přirozeně také spirituální tematiku, otázky víry ve všech jejích podobách. A jak vnímá víru v životě člověka třetího tisíciletí ředitel festivalu Fero Fenič?
"Zvlášť v dnešní době lidé potřebují víru. Žít bez víry je podle mě strašně těžké. A jestli je to víra v boha nebo víra v nějaký jiný ideál, který si ten člověk vytvoří, na tom už podle mě nezáleží. Prostě je důležitá víra. Já to vidím na různých lidech kolem mě, kteří třeba nejsou křesťané, ale zabývají se buddhismem, protože je zaujal, zabývají se i jinými spirituálními záležitostmi... Když to porovnávám se životem svých rodičů, tak oni nebyli vystaveni tak obrovskému tlaku: konzumu, médií, pracovních nároků a jiných nároků na člověka. Dnes jsme všichni pod takovým tlakem, že já nevím, jak jinak mu odolat, jak ho přežít, jak si zachovat zdravou mysl, jak si zachovat čistotu uvnitř a jít dál, dokonce jak si zachovat zdraví, abych tak řekl... A v tom si myslím, že je víra velmi důležitá. Moji rodiče měli strašně těžký život. Mojí mamince zemřely tři děti, přišli o veškerý majetek, protože to byli sedláci, prošli životem, který by nebyli zvládli, kdyby neměli víru. Byli silně věřící křesťané, a to jim pomohlo být - přes všechna neštěstí v životě - šťastnými."
Ano, štěstí... třebaže patříme rozhodně mezi bohatší země světa, průzkumy naznačují, že nějak extra šťastni nejsme. Je zjevné, že hmotný dostatek a neexistence fatálních problémů, které by nás ohrožovaly na každém kroku, ke štěstí nestačí. Že by nám k tomu pocitu vnitřní harmonie, po kterém často marně toužíme, něco podstatného chybělo? Že by Čechům, tomuto evropskému ztělesnění sekularismu, chyběla přeci jen víra? A je možné, že se přeci jen odrážíme ode dna bezvěrectví, protože volná ruka trhu neumí vyřešit prázdnotu duše a osamělost srdce? Fero Fenič, který tak dobře zná obyvatele této země, zůstává skeptikem:
"Žel bohu tento pocit nemám. Ale byl bych rád, kdyby tomu tak bylo, a já věřím, že v nějaké chvíli snad k tomu dojde. Chvíli jsme se domníval, po revoluci, že takové období nastává, ale to bylo jen takové krátké vzedmutí, které už pak nepokračovalo... Já totiž věřím, že společnost to potřebuje ke své obrodě, protože ji to udělá lepší. Všimněte si dnes - svět kolem nás - jak vypadá, když neplatí určitá pravidla, když lidi nic nerespektují, nerespektují jeden druhého, když neznají a nedodržují desatero - to je jedno, jestli je člověk věřící nebo nevěřící - ale vlastně jsou v něm základní pravidla bytí nebo základní pravidla morálky, jak žít... A já si myslím, že právě takový návrat by pomohl společnosti k tomu, aby přežila, aby nespěla do zkázy, aby byla lepší, než je."
Víra je pro Fera Feniče fenoménem, který přirozeně patří k životu lidí. Logicky se s jejími interpretacemi setkáme ve filmech, které můžete na Febiofestu vidět:
"My jsme v minulosti dokonce měli specializované sekce náboženských filmů, měli jsme filmy, které se zabývaly islámem, křesťanstvím. Protože máme filmy ze 64 zemí světa, tak samozřejmě ve všech těch filmech se nějakým způsobem odráží kultura, tradice té země, tím pádem i náboženství. Protože to přece jenom v naší civilizaci, téměř v každé zemi, zasahuje do života lidí v nějaké míře. Takže určitě i letos se dají najít v programu filmy, které v nějaké míře a nějakým způsobem vypovídají o víře."
