-
Osudy Jana Květa. O krajinách svého srdce vypráví přírodovědec, humanista a vysokoškolský pedagog
Jeden ze zakládajících otců mokřadní ekologie – tak je Jan Květ znám ve světě vědy. Poslechněte si jeho Osudy!
Prvorepublikový erotický symbol. Postavila se i nacistům. Osudové ženy: Anna Sedláčková
Byla jednou z nejpopulárnějších hereček první poloviny 20. století. Mezi jejími ctiteli byl Haas, Štěpánek i prvorepublikoví politici. Dnes ji zná málokdo.
Osudy Jiřího Dědečka. Rozhlasové vzpomínání českého písničkáře, básníka a překladatele
Jiří Dědeček je v Osudech stejně citově založeným, otevřeným, jazykově nekonvenčním a vtipným vypravěčem, jakým je i básníkem a zpěvákem svých písní.
Dokázala se napojit na vědomí rostlin a měla i čichové vize. Osudové ženy: mystička Míla Tomášová
Profesně se věnovala přírodním vědám. Na její život měl ale silný vliv i duchovní svět. Vycházela z křesťanské mystiky a zabývala se i východní filozofií.
Hrála na světových pódiích i spoluvězeňkyním v Osvětimi. Osudové ženy: houslistka Alma Rosé
U kolébky jí stál skladatel Gustav Mahler. Po jeho ženě dostala jméno. Sama koncertovala, vzala si předního houslistu a za svědka jim šel Franz Werfel. Ale přišla válka.
Po nečekané smrti první manželky Husák opravdu plakal. Osudové ženy: Magda Lokvencová-Husáková
První manželka prezidenta Gustáva Husáka, ale hlavně první žena slovenské divadelní režie.
Osudy Luďka Veleho. Rozhlasové vzpomínání sólisty opery Národního divadla v Praze
Luděk Vele ve svých rozhlasových Osudech poutavě vypráví o některých svých životních rolích. Těšit se můžeme i na jeho „kumštýřské lumpárny“.
Královna, která zbořila středověký mýtus poslušné manželky. Osudové ženy: Eliška Rejčka
Eliška byla královnou českou a polskou. Nejdříve si vzala vdovce Václava II., po jeho smrti Rudolfa Habsburského. Už v 19 letech ale byla dvojnásobnou vdovou.
Osudy Diny Štěrbové. Rozhlasové vzpomínání matematičky a horolezkyně
Připravil Michal Bureš. Technická spolupráce Tomáš Přidal. Natočeno v roce 2022.
Zasáhla do života několika velikánů své doby. Často i současně. Osudové ženy: Alma Mahler
Říkali jí „Velká vdova“ nebo „Vdova čtyř umění“. Poslední femme fatale habsburské monarchie. Milenka Gustava Mahlera, Waltera Gropia, Franze Werfela nebo Oskara Kokoschky.
Moře je nejbezpečnější místo na Zemi. Osudy Rudolfa Krautschneidera
„Jsem šťastný. Nechci se mít v životě dobře, ale zajímavě.“ Poslechněte si rozhlasové vzpomínání vášnivého mořeplavce, stavitele jachet, dřevorubce a spisovatele.
Ani bojovnici za práva potřebných komunisti neušetřili. Osudové ženy: Františka Zeminová
Nebála se veřejně vystupovat proti režimu za Rakouska-Uherska, jako československá poslankyně prosazovala zájmy potřebných, během druhé světové války podporovala odboj.
Kritik bez konzervatoře. Osudy hudebního publicisty Jiřího Černého
Vzpomínky hudebního publicisty, sportovce, organizátora nespočtu hudebních poslechovek neboli antidiskoték.
Osudy Jaroslava Hromase. Rozhlasové vzpomínky geologa a jeskyňáře
Jaroslav Hromas se věnuje vývoji metod dokumentace a mapování jeskyní, z prací v zahraničí se může pochlubit například výsledky objevitelských expedic do Rumunska.
Pitky, milenci, milenky, odboj, blázinec, umění... Osudové ženy: Jana Krejcarová
Žila nespoutaně. Pro své okolí byla naprosto nevyzpytatelná. Česká „prokletá“ básnířka a prozaička, o které vám zakázali se učit.
Dítě si nechala vzít, protože zrovna natáčela svůj první film. Osudové ženy: Drahomíra Vihanová
Když v roce 2012 natočil Miroslav Janek filmový portrét režisérky Drahomíry Vihanové, dostal název, který přesně vystihuje její povahu: Umanutá.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 9
- 10
- 11
- 12
- 13
- 14
- 15
- 16
- 17
- …
- následující ›
- poslední »
Tématické podcasty
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.