-
Medvěd, lev a rys
Pohádka o dobrodružství kralevice, který se vydal zachránit svou milovanou ženu, kterou unesl zlý obr. Na nebezpečné cestě mu pomáhají jeho tři švagři – medvěd, lev a rys.
Zlatovláska. Oblíbená pohádka Karla Jaromíra Erbena o lásce, odvaze a zlatovlasé princezně
Jiřík ochutná sousto z magického hada a porozumí řeči zvířat. Proviní se tím proti příkazu krále, a tak jej čeká buď trest smrti, nebo nebezpečná cesta za Zlatovláskou.
Zapomenutá česká princezna, kterou v kostkách vyhrál dánský král? Osudové ženy: Markéta Dagmar
Dánská královna Markéta Dagmar byla dcerou Přemysla Otakara I. a manželkou Valdemara II. Historické prameny o ní téměř mlčí. Ožívá ale v dánské legendě o laskavé panovnici.
Krvavé kladivo. Vražda z léta 1942 se do historie zapsala délkou vyšetřování a manipulací s fakty
Na objasnění typické vraždy v rodině se podepsaly tragické časy protektorátu i 50. let minulého století. Zaplete se do ní StB i sama Komunistická strana Československa…
Četba z románu Jana Štiftera: Paví hody. Emotivní a poetický příběh z městečka Horní Jelení
Před námi je pět dílů z románu úspěšného spisovatele Jana Štiftera Paví hody. Emotivní a poetický příběh, odehrávající se převážně ve východočeském městečku Horní Jelení.
Irena Fuchsová: Jak mě pánbůh potrestal
Určitě má každý z nás „svého“ bezdomovce nebo někoho, kdo žije „na okraji společnosti“. Myslím si, že není dobré, házet je všechny do jednoho pytle.
Karel Steigerwald, Ivan Bednář: Záchranka. „Bílé pláště“ v hlavní roli dramatického seriálu
Autonehoda, atak duševní nemoci, následky nešťastné dětské hry, bodnutí nožem i simulace – to vše jsou případy, se kterými setká posádka z jedné z pražských sanitek.
Nésó lázně tajak Lázně Skalka (1)
Víte, že nedaleko Prostějova leží Lázně Skalka? Stréček Křópal Vám to rád poví či připomene a dozvíte se také něco o jejich historii.
Poslední případ samovznícení v čísle popisném tři. Venkovská groteska o vzteklé ženské a starém linu
Jihočeská spisovatelka Anna Bolavá napsala speciálně pro Český rozhlas České Budějovice povídku o jedné nadmíru vznětlivé ženské a starém linu. Čte Věra Hlaváčková.
Přímka v červeném a Muzeum tety Laury. Dvě malířské povídky Františka Langera
Spisovatel, dramatik, legionář a vojenský lékař v povídkách zúročil svá letitá přátelství s mnoha výtvarníky.
Maurice Maeterlinck: Modrý pták. Ilja Racek, Vladimír Brabec a další v pohádkovém podobenství
Příběh na pomezí dobrodružství a pohádky o hledání lidského štěstí od nositele Nobelovy ceny. Rozhlasová adaptace Františka Pavlíčka a Jiřího Horčičky z roku 1989.
„Jízdu si nepamatuji. Na kolotoči jsem byla v bezvědomí.“ Omeletky Haliny Pawlowské o odpočinku
V Omeletkách budeme mluvit o odpočinku. Od herce Vaška Šandy se dozvíme, jak relaxuje. Halina Pawlowská přečte povídku Další krize. Uslyšíte příspěvek Petra Šulisty Pejsek.
Egon Bondy: Cybercomics. Antiutopická sci-fi z nedaleké budoucnosti
Dramatizace antiutopického románu českého básníka, prozaika, filozofa a výrazného inspirátora českého undergroundu Egona Bondyho.
Miroslav Holub: Ono se letělo
Ono se letělo - tak nazval básník Miroslav Holub knížku, ve které se osobitým způsobem prózou i veršem vrací do doby svého dětství a mládí v Plzni ve 30. a 40. letech.
Alena Mornštajnová: Růže. Příběh o dětské bezstarostnosti uprostřed války a růžích, které přežily
Ve Valašském Meziříčí v době druhé světové války se odehrává děj povídky Růže. Autorka Alena Mornštajnová vypráví příběh Michaela Honeyho, který přežil Terezín i Osvětim.
Johann Nepomuk Nestroy: Talisman. Jiří Langmajer jako Titus ve frašce vídeňského klasika
Talisman v podobě paruky Titovi zajistí nečekaný společenský vzestup, zároveň však spouští kolotoč záměn a nedorozumění, jež mohou mít katastrofální důsledky...
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- následující ›
- poslední »
Tématické podcasty
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.