Hrdlička zahradní

4. říjen 2002

Vědecké zařazení Měkkozobí (holubi, hrdličky)

Hrdličku zahradní zná každý z nás. Žije s námi celoročně, ve městech i na venkově, ale pobyt ve volné krajině odmítá. Takovouto úzkou vazbu na lidská sídla odborně označujeme jako synantropii. Podobně žije i vrabec domácí. Vzhledem k všeobecné znalosti hrdličky zahradní nikoho nepřekvapí ani její hlasové projevy.

Víte, že tato všudypřítomná hrdlička do naší přírody ještě ve 30. letech 20. století nepatřila? Ve 20. letech minulého století tvořil západní hranici jejího rozšíření Balkánský poloostrov, takže občas užívané druhové jméno balkánská zcela jistě souvisí s její „původní“ domovinou. Ovšem ani na Balkáně původně nežila a začala se tam usazovat až v 19. století. A tak vás asi bude zajímat, kde je její pravlast. Ta se nachází až v Indii.

Vraťme se k problematice expanze hnízdního areálu této hrdličky. Ve 30. letech 20. století osídlila Maďarsko a jihovýchod Slovenska a na Moravě byla zjištěna až v roce 1942, ale pak během 50. a 60. let osídlila téměř celé území západní Evropy.

Hrdlička zahradní|foto:licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported, Vamue

Hrdličku zahradní považují odborníci za jeden z nejrychleji se šířících živočišných druhů. Její rychlé pronikání do nových oblastí jí zcela jistě umožnila i její velká rozmnožovací schopnost. Za příznivých okolností je totiž schopná hnízdit i pětkrát do roka, a to někdy i v zimních měsících.

Ve výběru místa pro hnízdo není hrdlička zahradní nijak náročná. Hnízdí nejen na stromech, ale i na telegrafních tyčích a jakýchkoli vhodných podložkách včetně okenních říms. Není potom divu, že není příliš oblíbená, třeba už jen proto, že brzy ráno budí svým houkáním nebo, že někdy znečistí okenní římsu nebo balkón.

Základní údaje

Hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) je všeobecně známý holubovitý pták. Od hrdličky divoké se liší naokrověle šedavým zbarvením a tmavým límečkem na krku. Obývá parky, hřbitovy, aleje, zahrady, lesy u lidských sídel apod. V potravě převládají semena kulturních rostlin. Do hnízda, které je většinou umístěno na stromech, snáší samička až několikrát ročně po 2 vejcích, při jejichž zahřívání ji střídá sameček. Mláďata krmí oba rodiče nejprve 6 až 11 dní „holubím mlékem“, poté rostlinnou potravou z volete. Hrdlička zahradní je stálá, na zimu se však v mnoha případech ptáci posouvají na jihovýchod a tyto přesuny mohou mít až charakter tahu.