Pavla Pešatová byla jako doma nejen v ostravské televizi, kde začínala historicky jako druhá hlasatelka po Evě Mudrové, ale i v ostravském rozhlase.
Rozhlasové vzpomínky na to, jak se někomu někdy něco nepovedlo, jsou úžasné. Jsou to totiž chvíle, kdy nikdo za prohřešek nepokárá, ale naopak, všichni se smějí a tleskají.
V první polovině magazínu Vltavín nás čeká cesta do historie kasáren v Českých Budějovicích, ve druhé si pak pustíme záznam vzpomínek českobudějovických rozhlasáků.
U příležitosti výročí 100 let od zahájení rozhlasového vysílání pořádá Český rozhlas Olomouc ve své nové budově v Pavelčákově ulici výstavu historických rádií a fotografií.
Regionální vysílání má před tím celoplošným drobný náskok, alespoň co se počtu stanic týká. Je jich o dvě více, než celorepublikových, v každém ze 14 krajů jedna.
Sport do českého rozhlasového éteru patří skoro od samotného vzniku Radiojournalu, soukromé společnosti, která byla předchůdcem tehdy Československého rozhlasu.
Co všechno potřebuje rozhlas k úspěšnému vysílání? Hlavně vysílací techniku, pěkný zvuk a dobré hlasy. To mu ale ještě vůbec nic nezaručí, bez posluchačů to prostě nejde.
Fiktivní, dobrodružné, historické nebo vzdělávací – podcasty umožnily posluchačům dostat se do vědeckých laboratoří nebo třeba mezi světoznámé šéfkuchaře.
8. listopadu 1994 se pořad Dobré jitro a Český rozhlas zapsaly do historie. Posluchači byli svědky světové premiéry přímého přenosu z jedoucího rychlíku.
Květ rozhlasové tvorby, tak nazýval rozhlasovou hru režisér Jiří Horčička, který svůj profesní život spojil s rozhlasem.
Na přelomu jara a léta 1968 byla oficiálně zrušena cenzura a sdělovací prostředky si žily svým životem, ke kterému patřil i pořad Písničky s telefonem
Pátá epizoda se na příkladu přenosu z pohřbu Klementa Gottwalda zabývá pravidly rozhlasového vysílání v době, kdy vládu v Československu převzala komunistická strana.
MEVRO (Mezinárodní výstava rozhlasu), to je paradoxní kapitola v dějinách Českého rozhlasu. Připravována v demokratických dobách, odehrála se až po Vítězném únoru.
Pan Češpiva, malý český obchodník s drůbežím masem, žije v omylu. Podvádějí ho jeho židovští zákazníci, manželka i propaganda exilové vlády.
Fotografie Karla Čapka, Františka Křižíka a jejich dvou tlumočníků u rozhlasových mikrofonů patří k nejznámějším záběrům z fotoarchivu Českého rozhlasu.
Muž, piano a stan – tak vypadá pravděpodobně nejstarší rozhlasová fotografie. Kdo ji pořídil a kdo je onen muž na fotografii?
Podcastová série mapuje historii rozhlasu na základě známých i pozapomenutých momentů, jejichž otisky se dochovaly na zvukových, obrazových nebo listinných materiálech.
Zajímá vás, co vysílal rozhlas před sto lety? Jaké rozhlasové pořady se vysílaly v den vašeho narození? Využijte měsíční přístup do digitální knihovny.