Nemá smysl mlátit do barometru, když ukazuje na blížící se bouřku, řekl filmový režisér Elmar Klos, když s Jánem Kadárem v roce 1968 rozmlouvali v Československém rozhlasu.
Když sovětské a další „spřátelené“ tanky drtily v srpnu 1968 krátké období relativní svobody, neznamenalo to hned konec nadějí na uvolnění poměrů v Československu.
V srpnu 2020 byly Archivu města Ostravy předány unikátní dokumenty ze srpna 1968, které byly považovány za ztracené. Jejich osudem se zabývá následující článek.
Události československého jara a léta 1968 si spojujeme s velkými politickými změnami. Jenže lidé nežili jen politikou.
Pražské jaro 1968 je obdobím naší historie, které si spojujeme s koncem cenzury nebo obnovením řady demokratických principů.
Písničkář, satirik, básníka a nejslavnější představitel československého protestsongu 60. let. Stal se symbolem okupace v srpnu roku 1968 i exilu s veškerou tou tísní.
V noci z 20. na 21 srpna 1968 okupovala naši zemi vojska pěti států Varšavské smlouvy. Sovětské jednotky u nás zůstaly až do počátku 90. let.
11. ledna 2021 odešel ve věku 91 let významný český fyzik profesor Libor Pátý. Kromě své vědecké dráhy se v roce 1989 podílel na založení Občanského fóra.
První Vánoce pod dohledem okupačních vojáků byly – alespoň podle toho, jak o nich referovaly dobové Rozhlasové noviny – celkem klidné.
Dokument uzavřel události roku 1968 a na dalších dvacet let se stal jedním z pilířů totalitního režimu.
Rok 1968: do vrcholné československé politiky se vrací dva muži. Generál Ludvík Svoboda zvolený v březnu prezidentem republiky. Tím druhým je Gustáv Husák.
Hvízdavý zvuk raket pod stolem – to je první vzpomínka z dětství Anny Grušové, rozené Goldstückerové. Pochází z války, kdy na Velkou Británii dopadaly německé zbraně.
Dodnes ji posluchači Českého rozhlasu Plus slyší v komentářích. Málokdo z nich možná ví, že z Československa odešla z osobních důvodů.
Člověk nedovede domyslet převratné události v ten okamžik, kdy se stanou, ale až zpětně, říká spisovatelka Eva Kantůrková.
Ještě na jaře 1968 byl Dušan Havlíček novinářem na volné noze. Pak přišel květen a s ním nabídka. Havlíček se měl ujmout vedení oddělení tisku, rozhlasu a televize.
Milan Horáček moc nestojí o publicitu. Nejspíš už si jí za ta léta užil dost. Na přelomu 70. a 80. let se stal zakládajícím členem Strany zelených ve Spolkové republice.
V Ostravě se podařilo odhalit další podrobnosti o událostech spojených se srpnem roku 1968. Našly se totiž doslovné přepisy ze schůzí tehdejšího národního výboru.
Sociologie, sport, divadelní kulisy, ústav vědeckého ateismu, rozpad rodiny, bridž, Charta 77... Nikdy nešel cestou nejmenšího odporu, i když k tomu měl dost příležitostí.