Okupace naší země 21. srpna 1968 byla nečekaná. A vyžadovala rychlé reakce. Za mnohé se dodnes nemusíme stydět. Nejvyšší představitelé státu se vymezili proti okupantům.
Jaké byly pravé důvody rumunského postoje? Na tuto a jiné otázky odpovídá kniha nazvaná 1968 - Ve stínu Pražského jara, která pracuje s do té doby nezveřejněnými materiály.
Když se hovoří o pražském jaru 1968, zpravidla se mluví o politickém uvolnění a svobodě vyjadřování. Existoval ale také pokus o hospodářskou reformu.
Na přelomu května a června 1968 se na spisovatele Ludvíka Vaculíka s pověstí publicistického „enfant terrible“ obrátili lékaři, aby pojmenoval to, co všichni věděli.
Už několik týdnů po srpnové okupaci Československa v roce 1968 došlo ke změnám, které znamenaly vykročení na cestě k později nechvalně proslulé normalizaci.
18letý Karel Kovařovic se během sovětské invaze v srpnu 1968 přímo před budovou rozhlasu pokusil zachránit raněného a sám byl dvakrát postřelen.
Období tzv. pražského jara netrvalo dlouho, od ledna do srpna 1968, ale jeho intenzita ve všech oblastech života československé společnosti zanechala silnou stopu.
Odpor podstatné části československé veřejnosti proti vojenské okupaci z 21. srpna 1968 postupně ztrácel na intenzitě.
Novinář a rozhlasový redaktor Sláva Volný byl jedním z prvních, kteří na mikrofon zaznamenali reakce obyvatel Prahy na sovětské tanky v ulicích.
Jak si srpnové události roku 1968 připomínají Ladislav Tomas, manželé Truncovi, Jan Luštinec a Petr Moos, se ptala redaktorka Ivana Bernáthová.
Jednou z osobností, které se výrazně podílely na plánu posílení slabé československé ekonomiky změn na jaře a v létě 1968 byl i Oldřich Černík.
V noci z 20. na 21. srpna 1968 vtrhla na území Československé socialistické republiky vojska pěti států Varšavské smlouvy. Důvodem byla politická obleva v zemi.
Husí kůže i po 55 letech naskakuje pamětníkům, když vypráví o 21. srpnu 1968. Jak to tehdy vypadalo v Brně, popsali Českému rozhlasu manželé Jiří a Jaromíra Jurkovi.
Stejné místo, dvě fotografie, jeden pamětník. S Jiřím Šilhou, předsedou Vojensko-letecké historické společnosti České Budějovice, vzpomínáme na srpen 1968 na nábřeží Malše.
Pětapadesáté výročí srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy by nemělo zcela zastínit to, že tento právě onoho tragického 21. srpna roku 1968 zahynul skladatel Karel Duba.
V noci z 20. na 21. srpna 1968 vtrhla do Československa vojska Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. Celý týden si budeme na Radiožurnálu připomínat tyto události.
21. srpna 2023 si připomínáme 55 let od začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. V Liberci si příjezd tanků vyžádal 9 obětí na životech a 48 zraněných.
Ani po 55 letech nevybledly vzpomínky na 21. srpen 1968, kdy sovětské Rusko přepadlo naši republiku. Cílem tohoto zločinu bylo obnovení neostalinského způsobu vládnutí.