Mohlo by se zdát, že ochrana přírody je záležitostí velmi moderní a současnou. Opak je pravdou. První soukromé přírodní rezervace vznikaly během první poloviny 19. století,
Franta Kocourek nepochybně patří k nejslavnějším postavám v historii Československého rozhlasu.
Rozhlas už od svého vzniku pravidelně vysílal specializované pořady pro školy.
Fejeton někdejšího redaktora a hlasatele Československého rozhlasu Olomouc Bohuslava Matyáše, který se stal symbolem srpnového vysílání proti sovětským okupantům.
Před sto lety se díky telegrafní vysílačce ve Kbelích začaly šířit rozhlasové vlny. Československo se tak stalo třetí zemí světa, která zajistila pravidelné vysílání.
Český rozhlas oslavil 100 let své existence, kterou mapuje v knize Rozhlasto. „Je tam spoustu silných příběhů a s mobilem v ruce si k tomu můžete rovnou pustit i zvuk.“
Sté výročí zahájení vysílání Českého rozhlasu připomíná repríza pořadu Média v postmoderním světě, který v roce 2003 připravila Alice Aronová.
V letošním roce si Český rozhlas připomíná 100 let od zahájení pravidelného vysílání. Připomeňte si jeho historii výstavou s názvem „100 let je jen začátek“.
Archiv ostravského rozhlasu opečovává více než 18 tisíc nahrávek, které natočil v hudební režii legendárního Studia 1 mistr zvuku Luboš Výrek.
Za sto let existence rozhlasu v Česku vznikly tisíce fotografií. Do objemné fotoknihy je s kolegy uspořádal vedoucí archivu ČRo Tomáš Dufka. Jaké příběhy fotografie nesou?
Už jste si někdy poslechli výstavu? Ne, to není překlep. Takový zážitek nabízí expozice fotografií, které mapují sto let rozhlasového vysílání v Československu.
V našem narozeninovém seriálu se setkáváme s osobnostmi, které prožily kus svého profesního života s naším ostravským rozhlasem. Patří k nim i herec Stanislav Šárský.
Český rozhlas letos slaví sto let vysílání. Nedílnou součástí našeho programu se staly i zprávy.
Představujeme unikátní výstavu nově zrestaurovaných rozhlasových fotografií, která připomÍná významné pořady, umělecká tělesa a osobnosti i klíčové historické události.
V budoucnu budou lidé zřejmě poslouchat Český rozhlas, aniž by tušili, že poslouchají právě veřejnoprávní rádio. Přitom dlouhá léta svými pořady mnohým utvářel denní režim.
Radek Krajíček, mistr zvuku a rozhlasový technik s uměleckým srdcem spojil svůj život s ostravským rozhlasem na 20 let. Na místo asistenta zvukaře nastoupil v roce 1971.
Vysílání rozhlasu do zahraničí mělo v rozhlasové éře specifické postavení. Nebylo určeno domácím posluchačům, zato bylo spojnicí s krajany z celého světa.
Bude rozhlas tím, čím je dnes? Jak ho změní umělá inteligence? Kolik lidí si poslechne živé vysílání, a kdo dá spíše přednost podcastům?
