Miloslav Disman, muž, který patří k legendám rozhlasové historie, se narodil 27. dubna 1904 v Bělé pod Bezdězem. Je zakladatel Dismanova rozhlasového dětského souboru.
Před dvěma měsíci nás opustil rodák z Nového Jičína a čestný šéfdirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu Vladimír Válek. Připomeneme si ho dokumentem...
Přes dva měsíce putovala ze švýcarského Frenkendorfu k nám do Olomouce smutná zpráva o úmrtí našeho někdejšího rozhlasového kolegy Lubomíra Smiřického.
„Chce s tebou mluvit pan Werich,“ slyšela jednou Zdena Ptáčková Harcubová a po boku ikony české kultury pak vystupovala každý den po dobu čtyř let.
Do souboru se Libor Bouček dostal díky výroku: Jsem Čech, nejsem Slovák. V rozhovoru ale přišla řeč i na výjezd do Francie, kde coby mluvčí prohlásil, že sněží na horách.
Na Doubravce patřila mezi nejzdatnější táborové houbařky. Svůj profesní život ale Pavla Horáková nasměrovala k psaní.
Jak vypadá technická příprava velkých festivalů a co všechno obnášel dabing Nevilla Longbottoma z čarodějné ságy o Harrym Potterovi? I na to odpověděl Zdeněk Charvát.
Ponořte se do atmosféry roku 1968 s filmem Vlny a poslechněte si autentické rozhlasové nahrávky z doby okupace.
V osmi letech natáčela rozhovor s nobelistou Jaroslavem Seifertem. Svou kariéru ale Květa Plachetková zasvětila loutkám u Hurvínků v Dejvicích.
V Dismaňáku jsme ji pro rezervovanější povahu mohli vidět spíše v menších rolích, v životě mnoha lidí ale dnes Olga Bierhanzlová hraje roli naprosto zásadní.
Pavel Novák je jedním z Dismančat, která se od dětství z rozhlasu nehnula. Aktuálně působí jako zahraniční zpravodaj ve Spojených státech.
To se takhle jednou na jaře 1868 proslulý historik, autor rozsáhlého Dějepisu města Prahy, pedagog i politik Václav Vladivoj Tomek rozhodl strávit pár dní na jihu Čech.
Bitva u Hradce Králové z roku 1866 byla jedním z největších střetů na našem území. „Zaručené“ zprávy, které o ní záhy kolovaly, měly vliv i na obyvatele Českých Budějovic.
Cestou lesem mezi Cerhonicemi a Vráží na Písecku natrefíme na tři vedle sebe stojící černé litinové kříže. K tajuplně vyhlížejícímu místu se vztahuje příběh z 18. století.
I když nejčastější pokrývku hlavy vesnických žen tvořily šátky, vdané ženy měly právo nosit zdobený čepec. Obvykle jej dostávaly při svatbě během obřadu takzvaného čepení.
Než ráno nasměřuje své kroky do Národního divadla, projede si rozmlouvadla, která se naučil v Dismanově souboru. To a mnohem více zmínil v rozhovoru Tomáš Staněk.
Českobudějovický rozhlas vysílá už 80 let. Ve studiích i v terénu po celém kraji za tu dobu vzniklo ohromné množství nahrávek, z nichž mnohé jsou dnes už skutečně unikátní.
V souboru často vtipkujeme, že nám nejdou sporty. O moderátorce Kateřině Nekolné se to ale rozhodně říct nedá. Poslechněte si, jak na roky v DRDS vzpomíná.
