Nemůžete vzniknout, nemůžeme vás povolit. Nejde to kvůli naší minulosti, dostalo by nás to před únor 1948. A nejde to ani vzhledem k mezinárodním souvislostem.
Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se odehrál v prudké kobyliské zatáčce v Praze přesně před 81 lety.
Pořady připravované východoněmeckým rozhlasem pro české a slovenské posluchače byly za normalizace zvláštní žánrovou pochoutkou.
Československo-sovětská smlouva o vzájemné pomoci z května 1935 byla uzavřena z iniciativy našeho tehdejšího ministra zahraničí Edvarda Beneše.
18. května 2023 uplynulo sto let od počátku pravidelného rozhlasového vysílání v Čechách. Pokus vás stoletá historie rozhlasu zajímá, sáhněte po následujících knihách.
Jedenáct let držela komunistická StB v domácím vězení biskupa Josefa Matochu. Izolace trvala i poté, co byly tisíce politických vězňů propuštěny v rámci amnestie.
„Na sbírkotvornou činnost Emila Holuba se musíme dívat kriticky. Ptejme se, jak Holub exponáty získal. Mnohdy to byl výměnný obchod, což je problém,“ říká Tomáš Winter.
V letech vlády komunistické strany mezi roky 1949 až 1989 odešlo z Československa do exilu – legálně nebo nelegálně – několik stovek tisíc lidí.
Přečtěte si článek o spolupráci archeologa Karla Absolona s brněnským rozhlasem a o jeho přednášce, která v éteru zazněla přesně před 85 lety.
„Haló, haló, zde vysílací stanice ve Kbelích u Prahy“, ozvalo se 18. května 1923 ve 20:15 z éteru a začal rozhlasový věk.
Volné pokračování autorských memoárů Ivana Binara z roku 2020 nazvaných Bezstarostná léta bezradná. Tentokrát Ivan Binar líčí svoje ostravské osudy až do vynucené emigrace.
Tereza Brdečková spolu s Fančou provázejí čtenáře třígeneračním příběhem o životním údělu žen a současně o hlubokých vnitřních rozporech umělců v Československu.
Tvůrce Aventina Otakar Štorch-Marien dokonale uplatnil svůj renesanční kulturní záběr a jeho nesmírná velkorysost se stala hnacím motorem Aventina i jeho zkázou.
Nabízíme příběh jednoho dopisu, který adresát nikdy nedostal – přesto spustil řadu tragických událostí.
Jejich odvaha byla až sebevražedná. Do nepřátelských pozic se vydávali s vědomím, že je v případě dopadení čeká smrt. Zuřila totiž 1. světová válka. Říkali si rozvědčíci.
Prvním profesionálním rozhlasovým hlasatelem v Československu byl Adolf Dobrovolný. V roce 1923 uváděl první vysílání tehdejšího Radiojournalu ze stanu v pražských Kbelích.
V roce 1943 přijel do Bohušovic nad Ohří transport z Německa. Byli v něm staří Židé, traumatizovaní a ve špatném stavu, posbíraní pravděpodobně po různých starobincích.
