Svobodná výměna informací v letech studené války probíhala především díky rozhlasovému vysílání na krátkých vlnách.
Ekonom Eugen Lőbl působil po 2. světové válce jako náměstek ministra zahraničního obchodu. V roce 1949 byl zatčen a v procesu skupiny Rudolfa Slánského i odsouzen.
Už na přelomu 18. a 19. století se do Jemnice přistěhovala rodina Kaufriedových. Před válkou ve městě provozovali hospodu a vyráběli jemné likéry.
Takzvaná „zlatá šedesátá“ léta končila rokem 1969. Byl to rok zvolení Richarda Nixona do křesla amerického prezidenta, přistání prvního člověka na Měsíci a...
Příběh dobršského faráře Martina Františka Vícha, muže, který prošel komunistickými lágry a pak ho vykázali do novodobého vyhnanství v Pošumaví, sepsal novinář Radek Gális.
Z 11 oběšených v procesu s tzv. skupinou Rudolfa Slánského byl nejmladším náměstek ministra zahraničního obchodu Rudolf Margolius. Jeho zařazení do procesu je záhadou.
Před sto lety definitivně skončil Měšťanský pivovar v Moravských Budějovicích vařit pivo. Souvisí to I. světovou válkou.
Protikomunistický odbojář Ota Rambousek je asi nejznámějším reprezentantem spolupráce občana Československa s rozvědkou zahraničního demokratického státu.
V listopadu a prosinci 1992 byl odhlasovaný a očekávaný zánik federálního Československa událostí, která do značné míry ovlivňovala dění na domácí politické scéně.
Jako ve filmu pro pamětníky se ocitli návštěvníci nebo náhodní procházející secesní rezidencí Veliš ve Žďáře nad Sázavou.
Je to skoro 50 let, co byly kvůli přehradě Švihov zatopeny Dolní Kralovice. Městečko a jeho obyvatele teď připomíná nový památník.
Snad nejjasnějším důkazem rozdělení světa v letech studené války bylo rozpůlení hlavního německého města Berlína.
Křížová cesta ke svobodě je připomínkou desítek nevinných obětí, které byly do „lágrů smrti“ odsouzeny ve vykonstruovaných procesech. Proč zrovna Jáchymov?
Letos je to dvaadvacet let od vyhlášení prvního konkurzu na zlínský podnik Svit. Byl to začátek postupného konce rozvinutého obuvnického průmyslu na Moravě.
Ve třiceti letech měl vojenský parašutista Antonín Husník za sebou ledasco – mučení gestapem, čtyři roky v německých věznicích, národní povstání 1945, speciální výcvik.
„Víte, kdo bude příštím generálním tajemníkem sovětské komunistické strany? Ten, kdo přejde Rudé náměstí bez pomoci.“ Podobné vtipy se vyprávěly v 80. letech 20. století.
Svým fotoaparátem dokázala zachytit svět okolo sebe tak, že je obdivován jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Fascinoval ji stín a skrytá magická dimenze běžné skutečnosti.
Na podzim roku 1923 bylo třeba přepravit z hladomorem deptaného Povolží 500 dětských sirotků. Píše o tom v knize Vlak do Samarkandu ruská spisovatelka Guzel Jachinová.
