Česká republika vstoupila do NATO 12. března 1999. Dnešním pohledem jasná věc navazující na pád komunismu v listopadu 1989. Bylo to ale opravdu tak?
Pět stovek dopisů, které poslali židovští rodiče z válečného Rakouska svému synovi, přibližují každodennost, smutek i lásku v reportážním románu Elisabeth Åsbrink.
Stačí jeho první věta, aby vám přejel mráz po zádech. „Narodil jsem se 5. června 1934 v Lidicích,“ začíná vyprávět svůj příběh pro Paměť národa Václav Hanf.
Příběh Atentátu na Reinharda Heydricha patří k nejvýznamnějším i nejtragičtějším kapitolám naší novodobé historie.
Rozhlasový dokument Jaromíra Marka se vydává po místech spojených s československými vojáky.
Dětství prožila v USA, kde její rodina spolupracovala i s TGM. Vdala se proti vůli rodičů a pracovala navzdory manželovi. Za spolupráci s odbojem ji popravili v 38 letech.
Byl reportérem popisujícím nejtemnější události v historii Československa. Jeho hlas provázel příjezd říšského protektora na Pražský hrad, komentoval Hitlerův projev.
Události května roku 1989 v Československu a také dnes už poněkud zapomenutou Společnost za veselejší současnost připomene v repríze dokumentárního pásma Ivana Denčevová.
Radiožurnál pro vás chystá rozhlasovou rekonstrukci výsadkové operace Anthropoid, od které letos v květnu uplyne už 80 let. Připomeňte si den po dni, co jí předcházelo.
Vlado byl celou duší rozhlasák. Pracoval v rádiu jako redaktor, dramaturg a režisér s nucenou dvacetiletou přestávkou více než čtyřicet let. Zemřel před rokem.
Rok 1945 a konec války v Evropě detailně popisuje publicistka Petruška Šustrová s historikem Petrem Kourou.
Pětadevadesáti let by se dožil generál Radovan Procházka. Politický vězeň 50. let a muž, který po roce 1989 budoval v demokratických poměrech české zpravodajské služby.
Jaké byly poslední měsíce druhé světové války? Dění na frontách na jaře 1945 připomene v repríze dokumentárního pásma Milan Kudrys.
Matthias Gafke mapuje nacistickou bezpečnostní elitu v Rakousku z období války. Přináší kořeny, ze kterých vyrůstal rakouský nacismus, i biografie nejdůležitějších osob.
Jedním z klíčových politiků takzvané normalizace v 70. letech 20. století byl premiér Lubomír Štrougal.
Jedenáct katů na dvaadvaceti popravčích místech tehdejší třetí říše stihlo v letech 1933–1945 popravit okolo 12 000 lidí. Na Pankráci byl pánem gilotiny bývalý skladník.
Zlín letos slaví 700 let od první písemné zmínky. Do jeho nejslavnější éry, kdy město bylo Amerikou v českých zemích, nahlédne ve čtvrtek 19. května vltavský Radiodokument.
Nejprve to bylo chybné datum. Den osvobození a konce 2. světové války jsme slavili 9. května, tedy o den později. Pak také chybné informace, které se týkaly osvoboditelů.
