Tzv. mnichovská dohoda byla tvrdým zásahem do existence Československa. Spolu s následným konce státu na jaře 1939 jsou to hlavní témata, která jsou stále traumatem.
Manželé Vaněčkovi, oba signatáři Charty 77, odešli po intenzivním nátlaku bezpečnostních orgánů do exilu v roce 1980
„Exil je zvláštní, nezastupitelná životní zkušenost. Přes všechny obtíže, neúspěchy a hořkosti se stal neocenitelnou součástí mé životní pouti,“ říká Dagmar Vaněčková.
Co se dělo ve vysílání v posledních měsících roku 1938, než přišel mnichovský verdikt? Jak se střídaly naděje a pesimismus, klid a hysterie, věcné příspěvky s propagandou?
Téma Plus Libora Dvořáka se zaměří na sovětské a poté ruské pokusy o hospodářské reformy, a to počínaje dobou perestrojky až po dnešek.
Před 80 lety, v listopadu 1940, zemřel britský premiér Arthur Neville Chamberlain. Jméno tohoto politika je u nás spojováno pouze s konferencí v Mnichově v září 1938
V létě roku 1938 se rozhodovalo o osudu Československa. Sudetoněmecká menšina žádala odtržení od Československa a skrytě a později otevřeně žádala připojení ke Třetí říši.
Ukrajina je v posledních měsících opět těžce zkoušenou zemí. Úrodné roviny východní Evropy nájezdníky lákají stále. Lidské utrpení se tam vrací příliš často.
Dohoda Německa, Itálie, Francie a Velké Británie se do historie zapsala jako rozhodnutí „o nás, bez nás“. Československo bylo parlamentní demokracií, přesto se nebránilo.
„Ovlivňovat veřejné mínění znamená vytvářet souhlas,“ napsal před mnoha lety muž, který je považován za jednoho ze zakladatelů public relations. Jmenoval se Edward Bernays.
Tesař v textu rozkrývá nejen zdroje politické, ale i společenské a kulturní pozadí tehdejších událostí a s břitkostí až sarkasmem popisuje problematické rysy české povahy.
Deníky Victora Klemperera z let 1933 až 1941 zachycují výmluvným způsobem pronásledování Židů v Německu za nacistické krutovlády z pohledu oběti.
Stačilo mu osm tříd základní školy, aby se z nevyučeného zámečníka pelhřimovského Agrostroje stal jedním z klíčových odborníků na cenzuru v socialistickém Československu.
Svůj první almanach vydali v roce 1936, uveden byl jednoznačným textem: „Všechno je fór. Sranda musí bejt, poněvadž nic jiného nelze vážně dělat“.
Když dnes přijde řeč na svátky a významné dny za komunistického režimu, většina lidí si jako první vybaví oslavy Prvního máje, Velké říjnové revoluce, MDŽ, 25. února.
Už 55 let uplynulo od smrti komunistického politika Jana Haruse – bouřliváka, o jehož vydání žádala policie sněmovnu více než 40krát.
Mnichovská dohoda z 29. září 1938 znamenala surové přepsání mapy Československa a stala se symbolem státu ponechaného napospas.
Umělci, z jejichž děl uslyšíte ukázky, patří z velké většiny k těm hodnotným – minimálně částí svého díla. Přesto jsou vybrány i ukázky spíše obskurantní.
