Vyhlazení Lidic, poprava studentů 17. listopadu 1939, tisíce obětí stanného práva po atentátu na Heydricha. To vše spojuje jediné jméno: Karl Hermann Frank.
Uznávali ho Picasso, Breton i Toyen, ale o slávu nestál. Žil skromně a část svého díla zničil. Sochaře a výtvarníka Jana Křížka Češi objevili až dlouho po jeho smrti.
Jarmila Novotná poprvé zpívala v Národním divadle v pouhých 17 letech. Později sklízela úspěchy po celém světě. Vystupovala na největších operních scénách a točila filmy.
Richard Tesařík – hrdina východního odboje za druhé světové války. Jaká byla jeho bojová cesta do Prahy? A jak vznikl bojový útvar v SSSR? To připomínají Návraty časem.
Na jaře 1944 měl Adolf Burger pocit, že se snad stal zázrak. Nacisté ho živého propustili z Osvětimi. Místo vytoužené svobody ale skončil v takzvané ďáblově dílně.
Jak se Československo po konci druhé světové války vyrovnávalo s kolaboranty, ale i s nacistickými špičkami? Nejen procesu s K. H. Frankem je věnována repríza dokumentu.
Po dvou světových válkách, po té první i po té druhé, stál v čele Rakouska stejný muž: Karl Renner. Připomene ho repríza pořadu Portréty, který připravil Peter Duhan.
O vzniku Sudetoněmecké vlastenecké fronty, později Sudetoněmecké strany jako reakci na neřešení vzájemných vztahů mezi národy v Československo mluví historik Jaroslav Šebek
Dnes vítáme ve vysílání Českého rozhlasu Hradec Králové PhDr. Zdeňku Kulhavou, která má na starosti mimo jiné dějiny 20. století v Muzeu východních Čech v Hradci Králové.
Předlistopadový příběh katolického kněze Jáchyma Jaroslava Šimka ukazuje, jakým způsobem mohl komunistický aparát člověku ničit a navždy pokazit život.
Město Hradec Králové vstoupilo do první republiky s budovou muzea, které bylo veřejnosti otevřeno v roce 1913.
Jaký byl T. G. Masaryk v soukromí? Pořad přiblíží jeho vášeň pro novinařinu, které se věnoval anonymně i pod různými šiframi, i utajovaný vztah s Oldrou Sedlmayerovou.
Novodobá historie severních Čech je propojená s těžbou hnědého uhlí. Nejinak je tomu v případě chemických závodů mezi Mostem a Litvínovem. Minulost podniku je ale temná.
Československo ve druhé polovině 20. století nebylo jen cílem návštěv ze sovětského bloku. Do země přijížděli i politici a osobnosti z Asie, Afriky nebo ze Západu.
Karlovy Vary-Plzeň-České Budějovice. Kolem těchto měst se v roce 1945 vinula demarkační linie. Pro Vlasovce to byla zeď, u které je čekala kulka nebo provaz.
V následujících chvílích bychom se společně s vámi chtěli alespoň na chvíli vrátit ve vzpomínkách pamětníků do květnových dnů roku 1945.
Vojenský historik Eduard Stehlík v rozhovoru u příležitosti výročí konce druhé světové války o historických událostech první poloviny 20. století i poučení pro současnost.
Za druhé světové války bylo z důvodu rozšíření vyškovského vojenského cvičiště vysídleno více než 17 tisíc obyvatel z 33 obcí Drahanské vrchoviny a Malé Hané.
