Pro část pamětníků byly Devadesátky divokou jízdou, kdy bylo možné cokoli, hlavně se neohlížet. Pro jiné šlo o poznání, že svoboda zdaleka nesouvisí s odpovědností.
Fenomén socialistického veksláka připomenou v následující hodině reprízy dvou pořadů o naší ne tak dávné historii, které tvoří další díl Návratů časem.
Už 95 let uplynulo 1. února od narození prvního demokraticky zvoleného ruského prezidenta Borise Jelcina. Mnoho Rusů ho původně vnímalo jako demokrata a hrdinu.
V Semilech se v roce 1906 narodila zakladatelka české dětské patologické anatomie Dagmar Benešová.
Je složitější budovat demokracii, nebo totalitu? Odpoví repríza pořadu Politická literatura, který připravil Jan Fingerland. Věnuje se knize Diktatury v rukavičkách?
Od Divokého východu devadesátek až po dnešní oligarchy. Do jaké míry rozvoj zločinu u nás po roce 1989 umožnila nevymahatelnost práva?
Jak slavný byl návrat komunistického špiona Minaříka? A kolik Čechů a Slováků zahynulo při pokusech o útěk přes železnou oponu? Více v pořadech v dnešních Návratech časem.
Byl oblíbencem Josefa Masopusta a kvůli účesu mu přezdívali Borůvka. Fotbalový obránce Jaroslav Petrtýl je držitelem ligového titulu, i když v nejvyšší soutěži neskóroval.
Richard Fischer byl právník, politik a plodný publicista. V čele olomoucké radnice stál od roku 1923 až do obsazení města nacisty v roce 1939.
Uplynulo jen sedm let od konce druhé světové války, když ve vykonstruovaném procesu stanulo před soudem čtrnáct lidí. Jedenáct z nich bylo židovského původu.
V Děčíně se v roce 1964 narodila výrazná osobnost české hudební scény i mediální tvorby – Radan Dolejš. Lidé si ho hlavně pamatují jako lídra kdysi úspěšné skupiny Šlapeto.
Byl geniální aviatik ze Zábřehu na Moravě předobrazem tajemného Jana Tleskače z Foglarovy Záhady hlavolamu? Poslechněte si pátrání Stanislava Motla.
Archiv Českého rozhlasu uchovává osobní písemnou pozůstalost Františka Kožíka, která přináší možnost reflexe jeho díla z nové, a to rozhlasové perspektivy.
Vydejte se s reportérem Vojtěchem Kovalem a kurátorem Ondřejem Horákem po stopách obřího obrazu Josifa Stalina, který zmizel neznámo kam.
Za vůbec první zařízení typu jeslí lze považovat Útulek pro batolata, který fungoval od roku 1924 v domě Okresní péče o mládež v Kotěrově ulici.
Barrandovské ateliéry patřily k nejmodernějším ve střední Evropě. Komplex vyráběl 80 filmů ročně. Místo s jedinečným geniem loci se stalo epicentrem československého filmu.
Sametová revoluce v listopadu 1989 přinesla nejen změnu politických poměrů, ale především návrat svobody. To se projevilo i v knihkupectvích a literatuře.
Práce českého teologa Oty Mádra mají dodnes ohlas v celé Evropě. Jaký byl život jejich autora? Přiblíží ho publicista Milan Hanuš v repríze pořadu Pamětníci.
