Pátrání Stanislava Motla po osudech geniálního malíře, který znemožnil kunsthistoriky, a dokonce i samotného nacistického pohlavára Hermanna Göringa.
Gertrudě Samuelové, které se také říká Heda, bude v lednu čtyřiaosmdesát let. Žije v Jihlavě, kde se za německé okupace narodila, má ráda křížovky, historii a vážnou hudbu.
Období první republiky se pro Hradec Králové neslo ve znamení celkového rozkvětu, a to také v oblasti zdravotnictví a sociálně zdravotní péče.
Ferdinand Peroutka patřil k nejvýznamnějším novinářům meziválečného období. Stal se symbolem úspěšné žurnalistiky i hlasem nové Československé republiky.
Ačkoliv Skandinávie nebyla nejdůležitější zájmovou oblastí československých tajných služeb, je s ní spojen jeden velký a jeden malý příběh, které se odehrály v 80. letech.
Palouš podepsal Chartu 77 a stal se i jejím mluvčím. Po sametové revoluci se na čtyři roky stal rektorem Univerzity Karlovy a podílel se na její obnově.
Od roku 1996 se v zemi začaly postupně vyhlašovat stávky učitelů, lékařů a zdravotnického personálu a také železničářů. Jejich protest v únoru 1997 trval nečekaně dlouho.
V Mostě se v roce 1973 narodil jeden z nejoriginálnějších a nejrespektovanějších soudobých básníků Daniel Hradecký.
„Rozvádíš-li se, nekupuj si motorku,“ poznamenal si. Svou knihu před dvaceti lety okomentoval s Janou Klusákovou.
V Kadani se v roce 1997 narodil do hokejové rodiny David Kaše. Jeho tatínek hrával za Kadaň a také německou nižší soutěž.
„Tady bydleli nacisti a naši čeští dělníci se jim mstili tím, že jim dali ten nejhroznější materiál, co byl. Teď tady bydlím tady já a praská mně vodovod,“ říkal Werich.
Do studia jsme pozvali historika Radka Pokorného, autora knihy Válečná léta a bouřlivý rok 1918 na Královéhradecku.
Poslechněte si druhou část živého natáčení Hlasů paměti v Brně. Korcová, Drda a Kroupa mluvili o podzimu 1939 a Kounicových kolejích.
Jak vypadal život na Pražském hradě za posledních Habsburků? Nejen to poodhalí ve svých vzpomínkách Antonín Fiala, důstojník rakouské císařské armády, který zde vyrůstal.
Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?
Jaké události vedly ke vzniku Československého státu? Jak 28. říjen 1918 vnímali lidé v Olomouci? A kdy do Olomouce přijel první československý prezident T. G. Masaryk?
O vzniku samostatné Československé republiky toho bylo bezpochyby napsáno a natočeno mnoho. Ale co o tomto datu najdeme zaznamenáno vybledlým inkoustem právě v těchto...
„Klepy jsou list jedinečný, svorně tvrdí všechny slečny.“ Tento slogan doprovází výstavu o židovském časopise, který vycházel v Českých Budějovicích v době protektorátu.
