Josef Mengele našel po válce úkryt v Paraguay. Na místě, kde se o několik desetiletí dříve snažila skupina německých osadníků vytvořit zemi plavovlasých, modrookých Árijců.
Celou sportovní kariéru byl děčínský rodák Vladimír Maška věrný atletickému oddílu LIAZ Jablonec. Jeho národní rekord v hodu kladivem zatím nikdo nepřekonal.
Protože zima klepe na dveře, můžeme se s Hradečáky první republiky věnovat zimním sportům. K nejoblíbenějším zimním aktivitám první republiky patřilo bruslení a sáňkování.
První olympijské zlato v neobvyklé sportovní disciplíně nebo medaile v hokeji navzdory jedinému vstřelenému gólu. To všechno jsou fascinující příběhy meziválečných olympiád
Český film mezi roky 1944 – 1948 je tak trochu zasutou kapitolou, zapadlou do skuliny mezi dvěma vyhraněnými epochami.
V roce 1924 byla odeslána fotografie amerického prezidenta z New Yorku do Londýna. Do dějin vstoupil FAX, a v mnoha ohledech je jednou pro vždy změnil.
Životní příběh Laetitie Dytrychové (1919-2006), spoluzakladatelky významné české rodinné zvonařské dílny. Čte Hana Maciuchová.
Učitelka, vychovatelka, odborná pracovnice v Památníku Terezín a Středočeské galerii v Praze. Tím vším byla literární historička Marie Rút Křížková.
Od počátku 20. do konce 90. let 20. století se po světových mořích a oceánech plavily lodě s československou a později českou vlajkou.
Až do neděle 30. listopadu mohou lidé navštívit v Borohrádku na Rychnovsku Legiovlak, tedy pojízdné muzeum československých legií. V reportáži nahlédneme do tzv. těplušky.
Když lidstvo dokáže naplánovat války – dokázalo by také naplánovat mír? Nad tím se v knize Psychologie války zamýšlí americký autor, vojenský psycholog Lawrence LeShan.
Jan Zahradníček, Zdeněk Rotrekl nebo Václav Renč, katoličtí básníci a prozaici odsouzení ve vykonstruovaných politických procesech v 50. letech minulého století.
V roce 1985 odehrála Joan Baez v polském Lublinu asi nejrychleji zorganizovaný koncert v kariéře. Jeho organizátoři i návštěvníci se po 40 letech znovu sešli.
Poslechněte si druhou část živého vystoupení Hlasů paměti na Národní třídě.
Až 200 tisíc obyvatel Čech bylo v letech druhé světové války vězněno v nacistických koncentračních táborech. Poslechněte si osudy tří, kteří se po konci války vrátili domů.
Dramatickými změnami procházelo na podzim 1989 nejen Československo, ale také sousední NDR. Politické zemětřesení tehdy smetlo komunistické vedení.
Odhaduje se, že jen z českých zemí narukovalo do první světové války na jeden milion tři sta tisíc mužů. Jedním z nich byl i František Jeleček, jehož deník byl nyní objeven
Tyto Příběhy 20. století nepojednávají jen individuální lidskou paměť, ale také paměť místa: věznice v Uherském Hradišti. Svému účelu přestala sloužit v 60. letech.
