Dne 17. února 1754 nařídila Marie Terezie historicky první sčítání obyvatel. Na tehdejší dobu převratná novinka. Stejně jako následné zavedení povinných jmen a příjmení.
Rozvoj oblasti školního zdravotnictví nastal po roce 1918, kdy Československo zavedlo důslednou péči o zdraví školních dětí a kontrolu vhodného prostředí pro výuku.
Než Oldřich Nový zazářil ve filmu, působil v Ostravě a Brně. V moravské metropoli se snažil povýšit operetu na umění a zároveň byl průkopníkem rozhlasové zábavy.
Pořad Perný den můžete poslouchat i na audioportálu Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.
Televizní zábava 90. let byla hlavně otevřená – jednak světu a konečně bez cenzury, a také svět vstoupil do televize. Diváci očekávali novinky, které jim nikdo neupřel.
Z 2. poloviny 18. století máme díky svědectví duchovního Františka Švendy zachované některé informace o životosprávě a jídelníčku našich předků.
Slavné případy legendárního kriminalisty Jiřího Markoviče nabízí repríza dvou pořadů z cyklu Historie českého zločinu.
Krach Ekoagrobanky, odchod Olgy Havlové a hádky kolem česko-německé deklarace. To všechno, a ještě leccos dalšího se přihodilo v zimě roku 1996.
Blízko hradu Buchlov, v údolí Dlouhé řeky je místo, kterému se říká U zabitého. Najdete tu pamětní kámen, který připomíná vraždu Jindřicha Prakšického ze Zástřizl.
Ve Václavicích u Benešova se v roce 1875 narodil významný rabín, spisovatel a myslitel Václav Feder.
Měšťanský dům číslo popisné 205 na Vinařického náměstí v Týně nad Vltavou je výjimečnou architektonickou stavbou. Před sto lety byste v něm ale bydlet nechtěli.
Kdyby existovala nějaká obří kuchyně, mohlo by jí nádobím vybavit pelhřimovské Muzeum rekordů. V jeho expozici najdete šálek, do kterého by se vešlo espresso pro 90 lidí.
Začalo to jako pohádka, skončilo tragicky – příběh bývalé íránské císařovny Farah. Více v repríze pořadu Politická literatura.
Písecká Smoleč, která se nachází mezi Týnem nad Vltavou na Českobudějovicku a Milevskem na Písecku, je dnes malou vsí. V minulosti ale měla značný význam.
Za nemravné chování byl vyloučen z několika rakouských škol. Pak se z něj stal uznávaný malíř, co přežil holocaust. Otto Stein byl i přesto po válce dlouhé roky zapomenut.
Když se člověk zastaví v Radkově u Telče na pomezí Jihočeského kraje a Vysočiny a zadívá se na věž zdejšího kostela, asi ho ani nenapadne, kolik paměti se v ní skrývá.
