Jeho obrázky zná každý. Co je to ladovská zima a proč slavný ilustrátor neviděl na jedno oko?
K dopravním nehodám docházelo odjakživa, byť samozřejmě jejich počet s rozvojem automobilismu vzrostl. Jedna kuriózní nehoda se stala v roce 1907 u Nových Hradů.
Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou domovní čísla ani pouliční osvětlení.
Noviny Pochodeň uveřejnily 7. května 1952 článek opatřený nadpisem Krásný je domov našich učňů.
Národní kulturní památku Rudá věž smrti u Ostrova povede od ledna nový správce Dominik Jandl. Má mimo jiné zastavit chátrání objektu.
Kraj pod Králickým Sněžníkem byl odpradávna poměrně chudý. Vysoká nadmořská výška, poloha mezi horami a kamenitá pole nedávala místním lidem šanci...
V magazínu Vltavín připomeneme osudy smíšených manželství v době protektorátu na jihu Čech, například životní zákruty očního lékaře Ervína Klaubera.
Advent a předvánoční období bylo i v minulosti dobou naděje a očekávání. Sháněl se vánoční stromeček, kupovaly se nové ozdoby nebo dárky, těšily se především děti.
Život dělníků za první republiky byl náročný, přestože vznikla nová sociální opatření. Jejich rodiny žily v dělnických koloniích u továren, činžácích či nouzových obydlích.
Pořad Perný den můžete poslouchat i na audioportálu Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.
Olga Černá se věnuje historii jihočeské emigrace do Ameriky v 19. století. Je totiž rodačkou z vísky Kojákovice, ze které odešla do „Nového světa“ velká část obyvatel.
Skauti postaví příští rok v Ústí nad Labem památník československému vojenskému letci Ottu Hanzlíčkovi a bojovníkovi proti nacismu Ottu Královi.
Milí posluchači, už po dvakráte jsme si povídali o hradeckých vesnicích, které tvořily městské panství. Od druhé poloviny 17. století Hradečtí vlastnili 12 vesnic.
Je možné zkoumat revoluce? Profesor Jaroslav Krejčí se o to pokoušel. A nejen o to. Příběh významného českého vědce přiblíží repríza pořadu Pamětníci.
Události, o kterých informoval rozhlas v posledním čtvrtletí roku 1995, a osobní vzpomínky dvou postarších pamětníků těch časů – Veroniky Kindlové a Davida Hertla.
Střílel na vzducholoď a v 1. světové válce byl několikrát raněn. Augustin Charvát prožil opravdu dobrodružný život.