Hannoverský barvář
Plemeno nejen starobylého původu, ale i typu - domníváme se, že podobně vypadali kdysi tzv. keltští honiči, dnes považovaní za předky všech honičů a barvářů. Hannoverský barvář se v samostatné plemeno vyvinul v okolí Hannoveru, kde máme od konce 18. století zprávy o mimořádně výkonných a vytrvalých barvářích těžšího typu.
Popis: Středně velký hladkosrstý pes obdélníkové tělesné stavby, se silnou kostrou a mohutnými svaly. Hlava silná, hluboká a široká, s mírně zvrásněným čelem a výraznými nadočnicovými oblouky. Oči tmavě hnědé. Uši středně dlouhé, široké, vysoko nasazené, přiléhající k hlavě, hladké a bez záhybů. Krk dlouhý, silný, případně s mírným lalokem. Tělo s širokou a dlouhou zádí, harmonicky stavěné, s hlubokým a prostorným hrudníkem a mírně vtaženým břichem. Končetiny silné, rovné a suché. Ocas dlouhý, vysoko nasazený, postupně se zužující, mírně zahnutý. Srst krátká, hustá, tvrdá a hrubá. Zbarvení: jelení červeň, více nebo méně žíhaná, s tmavou maskou nebo bez ní.
Charakteristika: Klidný, vyrovnaný a přátelský pes, který se však při lovu změní v náruživého lovce. Má mimořádně jemný nos a dokáže sledovat i starou stopu poraněného zvířete. Vyniká houževnatostí a vytrvalostí. Zvláštní nároky: Je nutno mu poskytnout lovecké vyžití.
Užití: Barvář, nalézající uplatnění na pobarvené, ale i nepobarvené stopě.
Výskyt: Je chován prakticky jen mezi myslivci. Celosvětově patří spíše k vzácným plemenům, u nás však má jeho chov a lovecké využití dlouhou tradici.
Možná záměna: S menším a lehčím bavorským barvářem.
pes: cca 40 kg, 50 - 55 cm
fena: cca 40 kg, 48 - 53 cm
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
