Halachický člověk 20. století pohledem rabína Josefa Solovějčika

1. červenec 2012

Esej „Halachický člověk“ je nejproslulejším dílem významného židovského rabína a filosofa Josefa Solovějčika, který žil v letech 1903–1993. Nyní toto dílo vyšlo i česky.

Rabín a současně doktor filosofie Josef Dov ha-Levi Solovějčik byl jedním z nejvýznamnějších myslitelů 20. století. Pocházel z význačné litevské rabínské rodiny, vedle talmudického vzdělání byl ovlivněn mysticky laděným chasidismem, ale též filosofií, kterou studoval na berlínské univerzitě.

Od roku 1932 žil v USA a věnoval se především pedagogické činnosti na Yeshiva University v New Yorku. Celé jeho dílo prostupuje snaha „vytvářet jednotnou vizi světa, v níž by se teologicko-filosofická reflexe a moderní vědecké myšlení harmonicky propojily s duchovní tradicí ortodoxního judaismu“, jak píše překladatel „Halachického člověka“ Milan Lyčka.

Hebrejský termín „halacha“ označuje oblast židovského náboženského práva, které je však historicky předmětem mnoha různých interpretací. Josef Solovějčik ve svém díle „Halachický člověk“ načrtává základní rysy svého pojetí halachické existence, tedy způsobu života moderního ortodoxního Žida, který na jedné straně lpí na tradičních hodnotách biblického a talmudického učení, posvěcených generacemi předků a vyjádřených v teologickém pojmu halacha, a na druhé straně je otevřen podnětům vědeckého myšlení moderní západní společnosti.

Ideální typ halachického člověka je srovnáván se dvěma jinými moderními typy lidské existence, jimiž jsou člověk náboženský a člověk vědecký - především v oblasti matematicko-přírodovědné. S vědcem sdílí halachický člověk jeho racionální zájem o podstatu a fungování světa, s obecně náboženským člověkem má společnou touhu po transcendentnu.

Halacha představuje svébytný existenciální postoj: je to nejen praktický návod k životu, ale i teoretická reflexe a tvůrčí náprava vezdejšího světa, které je halachický člověk mocen díky své schopnosti pokání. Solovějčikův esej vzbudil velkou pozornost už v době svého prvního vydání v roce 1944 a od té doby ovlivnil několik generací talmudických učenců a filosofů, a to nejen židovských.

Milan Lyčka na Veletrhu Svět knihy 2012

Knihu přeložil znalec Solovějčikova díla dr. Milan Lyčka z Ústavu filosofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V roce 2010 věnoval tomuto mysliteli svou monografii „Filosofie náboženství Josefa Solovějčika“.

autor: Leo Pavlát