Francouzský buldoček

21. září 2010

Považován za plemeno francouzské, prapůvodem ale je potomek starých anglických buldoků. Předkové bývali aktéry psích zápasů, lovili krysy, byli společníky řezníků a drožkářů. Chovali ho především chudí lidé v dělnických čtvrtích Paříže. Stabilizován ve 2. polovině 19. století, v té době populární i v nejvyšších společenských vrstvách. První standard byl sestaven v roce 1898.

Popis: Malý, silný, svalnatý a kompaktní pes, typický moloss malého formátu. Mohutná široká kvadratická hlava s velmi krátkou čenichovou partií (tvořící asi šestinu délky hlavy). Kůže na hlavě tvoří téměř symetrické vrásky. Uši středně velké, vztyčené, vysoko nasazené, u kořene široké, nahoře zaoblené. Oči nízko položené, velké, kulaté, mírně vystupující. Hrudník velmi široký, válcovitého tvaru. Krk krátký, lehce klenutý, bez laloku. Hřbet široký a svalnatý. Hrudní končetiny rovné, krátké, osvalené, pánevní rovněž osvalené, ale o něco vyšší (tzv. přestavěná záď). Ocas krátký, nízko nasazený, u kořene silný a zauzlený nebo přirozeně zalomený, nesený pod linií hřbetu. Srst krátká, hustá a lesklá. Barva rovnoměrně plavá, žíhaná nebo nežíhaná nebo s omezenou strakatostí. Také čistě bílá.

Charakteristika: Milý, veselý, přátelský, milující děti, ideální společník. Hodí se i do těch nejmenších městských bytů. Rozměry malý pes, svou klidnou, vyrovnanou povahou připomíná spíše psy velké.

Užití: Dnes výhradně společenský pes, který však dokáže být také dobrým hlídačem a jehož lze poměrně snadno vycvičit.

Zvláštní nároky: Vzhledem k výrazně zkrácené čenichové partii špatně snáší vyšší teploty, zvláště pobyt v přehřátých, nevětraných prostorech (auta). Poměrně často dochází ke komplikacím při porodu (císařské řezy).

Výskyt: V celé Evropě i u nás patří k dlouhodobě oblíbeným společenským psům.

Možná záměna: S bostonským teriérem, který je subtilnější a má přesně rozložené barvy.

pes i fena: 8 - 14 kg, kolem 30 cm

autoři: Martin Smrček , Lea Smrčková