Filozofická gymnastika
O Stephenu Lawovi se na záložce knihy dočteme, že byl vyloučen z nástavby střední školy, pracoval jako pošťák, pak "objevil" filozofii, vystudoval univerzitu a doktorské studium dokončil na oxfordské Queen´s College. Nyní o filozofii přednáší a je šéfredaktorem populárního deníku. Že o svém "objevu" dokáže srozumitelně a s humorem vyprávět dokazuje kniha Filozofická gymnastika, jejíž překlad vydalo nakladatelství Dokořán.
Kniha Stephena Lawa má podtitul 25 krátkých myšlenkových dobrodružství a skutečně je spíše svěžím průvodcem po cestách filozofických hádanek, tajemství a záhad, než nějakým úmorným cvičením nebo hledáním přesných definic. Autor je zručným popularizátorem a jeho metoda není nijak komplikovaná. Publikace čtenáře nezatěžuje ucelenými a pedagogicky příkladnými řešeními. Uvádí do problematiky, pokládá otázky, nabízí několik cvičebních sestav pro mozkové závity, hledá argumenty pro i proti. Nerozvažuje o správnosti jednotlivých variant, ale o tom, jak by se případně každá z nich mohla vyvíjet a k jakým závěrům by mohla dospět. Autor se mnohdy sám přiznává, že neví, které z navržených řešení je to stoprocentně správné, raději dává prostor srovnávání. Vždy představí několik účastníků diskuse, jejich příběhy, situace, zážitky a soubor jevů, který z nich vychází. Dokáže problém či pojem rozložit, na jednotlivé dílky, prozkoumat je z různých úhlů a dokonce dát vtipný návod i ukazatel ke zpětnému složení. Nevyhýbá se krajním možnostem řešení ani paradoxům, kterým je ostatně věnována celá kapitola (Sedm paradoxů) . Někdy zavádí úvahy do krajnosti, aby správně vynikly jednotlivé náhledy a názorové roviny: Je snadné přijít s nějakým filozofickým názorem. Zeptejte se mě, odkud se vzal vesmír, a já vám můžu odpovědět, že ho stvořil obrovský žlutý banán jménem Prďola. Záhy ovšem dodává, že nejde jen o vtipný nápad nebo jednoduché plácnutí: Vtip je samozřejmě v tom uvést argumenty, které by dokazovaly, že tato odpověď je pravdivá. Je si vědom toho, že i když jde o otázky diskutované celá století (Odkud se vzal vesmír?, Co je vědění?, Existuje Bůh?) , anebo ty, jež se vynořují až s příchodem nejnovějších technologií (Značkové děti) , na prvním místě není nalezení zaručeně pravdivého stanoviska. Zásadní a prospěšné je právě ono hledání, zkoumání, promýšlení, přibližování se. Kladení otázek a dobrodružné pátrání po odpovědi.
Filozofické myšlení ukazuje S. Law jako přirozenou součást života. Hned zpočátku je řečeno, že filozofie se zabývá jistými otázkami. Především je třeba si všimnout, že tyto otázky mají takovou hloubku, že se zdají být nezodpověditelné vědou.
Podstatné je pro Lawovu knihu fakt, že filozofické myšlení není v sobě uzavřené ani izolované od ostatních disciplin a nauk. Na této cestě je možné procházet hraničními oblastmi s morálkou, matematikou, náboženstvím či uměním. Jednotlivé kapitoly jsou označeny podle stupně náročnosti, a tak je možné si vybrat mezi "rozcvičkou" (Odkud se vzal vesmír) , "střední zátěží" (Do jámy lvové relativismu) a "náročnějším cvičením" (Podobá se morálka brýlím?). Odlehčený jazyk Filozofické gymnastiky neuvádí prázdná slova ani akademicky náročné věty. Žádné prostocviky ani komplikované skladby, ale skvěle a nenásilně komponovaný srozumitelný výklad, který spolehlivou i zábavnou formou danou látku zpřístupňuje, rozkrývá a své čtenáře studenty i přemýšlivce láká ke studiu.
Stephen Law, Filozofická gymnastika. 25 krátkých myšlenkových dobrodružství, Dokořán a Argo, Praha 2007, překlad: Petr Pálenský, str. 344.
