Daněk skvrnitý

Daňci totiž, na rozdíl od jelena, hluboké lesy nemilují. Dávají přednost polootevřené krajině, kde se střídají háje s volnými plochami, a pole jim naprosto nevadí.

Jaká byla hlavní prapříčina vysazení daňka ve střední Evropě, dnes už těžko posoudíme. Převažovala zde snaha o získání velice hezkého exotického zvířete, nebo touha po velice chutné zvěřině a zajímavé trofeji? Vzhledem k tomu, že byl daněk původně vysazován především jako parkové zvíře, byl snad především oceňován jeho pěkný vzhled. V létě je daněk krásně bíle skvrnitý na rezavohnědém základu, a co zcela jistě upoutá ještě více, jsou dančí parohy. Ty jsou u starých daňků na koncích lopatovité s výrazným prstovitým vykrajováním. Parohy silných lopatáčů jsou opravdu krásnou ozdobou jejich majitelů.

Do parků a menších obor se daněk hodí lépe než kupříkladu jelen a jiní jelenovití. Daněk se totiž spokojí i s tou nejchudší travní a bylinnou pastvou a škody ohryzem, okusem a loupáním dřevin, na rozdíl od již citovaného jelena, jsou u něj zanedbatelné.

Kdo zná tajemnou a vzrušující atmosféru při poslechu jelení říje, bude poslechem dančí říje, která probíhá v říjnu a v listopadu, velice zklamán. Říjný hlas samců daňka není žádným impozantním troubením, ale nehezkým až nepříjemným rocháním.

Základní údaje

Daněk skvrnitý (Dama dama) je původně středomořský druh, který byl uměle vysazen ve většině evropských zemí i v zámoří. Délka těla je 130 až 165 cm, kohoutková výška 84 až 110 cm. Zbarvení rezavé až tmavohnědé s bílými skvrnami uspořádanými v podélných řadách. V zimě není skvrnění zřetelné. Samci mají lopatovité paroží, které shazují v dubnu a květnu; nové jim narůstá v srpnu až září. Žije v početných tlupách; upřednostňuje listnaté lesy parkovitého typu. Hlavní potravou jsou byliny, trávy, plody a semena. Říje probíhá v říjnu a listopadu, danělka je březí 31 až 32 týdnů a v červnu vrhá jedno nebo dvě daňčata.

Jak vznikaly nahrávky

Během říje se daňčí zvěř zdržuje v tlupách s pozornými danělami, a proto není jednoduché se k rochajícím samcům přiblížit na vhodnou vzdálenost. Daňčí tlupy se zdržují v řídkých listnatých lesích parkového charakteru, které poskytují minimální úkryt pro nahrávání. Po řadě nezdařených pokusů jsem se rozhodl pořídit nahrávku ze starého krmelce, v jehož blízkosti předchozí noci staří lopatáči sváděli boje a rochali. Ještě před západem slunce jsem se ukryl v krmelci tak, že jsem si do zbytku starého sena s magnetofonem lehl a vytvořil před sebou jakýsi ochranný val. Daňčí zvěř v noci kolem krmelce pobíhala, a když se bojující a rochající lopatáči přiblížili na vhodnou vzdálenost, podařilo se mi nahrávku pořídit. Moji radost z úspěchu kazilo jen to, že jsem celý příští den musel odstraňovat ze svého těla přisátá klíšťata.