Cyklus Cestami odboje (srpen 1934 – září 1935)

Vzdělávací program československé rozhlasové společnosti Radiojournal byl od dvacátých let založen především na monologických přednáškách. Modernizací procházel od roku 1934, kdy byl živě odvysílán cyklus moderovaných odborných diskusí s názvem Svět v přerodu. Ve stejném roce byl do rozhlasu přijat mladý režisér Václav Růt (1908–1958), který začal vysílání obohacovat tzv. přednáškovými montážemi. Prvním plodem jeho snažení se stal seriál Cestami odboje, který mezi srpnem 1934 a zářím 1935 představil posluchačům ve třinácti dílech počátky československého odboje za Velké války. Vytvoření koncepce celého projektu svěřil Růt archiváři a dějepisci Jaroslavu Werstadtovi (1888–1970), který v Památníku osvobození budoval sbírku dokumentující národně-osvobozovací akci z let 1914–1918. Tento výběr nebyl náhodný. Rozhlasové vzdělávání totiž podporovalo státotvorné úsilí mladé Československé republiky, a právě Werstadt byl jako tzv. hradní historik spolutvůrcem oficiální prvorepublikové politiky dějin.

Přednášková montáž, kterou Růt chápal jako naplnění ideje „dokumentárního realismu“, měla zvukově zprostředkovávat poznání určitého fenoménu. Jako nástroj jeho ztvárnění používal Růt diachronní řazení a synchronní překrývání dílčích zvukových prvků, jež měly různou výrazovou hodnotu a funkci. Podobné postupy si tehdy razily cestu také v německé rozhlasové tvorbě či ruském zvukovém filmu. Například ruští montážníci upřednostňovali jistou asynchronnost vizuální a akustické složky, kdy tytéž ruchy a hudba plnily u určitých obrazových vjemů dramaticko-emotivní funkci, u jiných však reprezentovaly zvuky skutečně zobrazovaného prostředí.

Hlavní linii Cest odboje tvořily osamocené či vzájemně rozmlouvající mužské a ženské hlasy, jejichž nositeli byli rozhlasoví spíkři i přímí účastníci historických událostí. Růt prokládal jejich výklad dramatizovaným nastudováním historických pramenů, které obstaral Werstadt. Jednalo se například o dopis ruského legionáře Josefa Jiřího Švece rodičům (léto  1914), deníky členů roty Nazdar reflektující bitvu u  Arrasu (léto 1915) či Masarykův projev v Ženevě (6. 7. 1915). Růt je používal jako doklady hodnověrnosti výkladové linie (na způsob poznámkového aparátu v tištěných textech) a jako prvky, jež vedou rozhlasové vzdělávání za hranice školometského přednášení: „Doklad – konkrétní věc – dá posluchači mnohem jasnější názor na  téma než referát.“ Sílu citací viděl Růt také v jejich emotivnosti. Například v jednom z  dílů o domácím odboji byl text rozkazu k zatčení Karla Kramáře předčítán z dálky do dvou mikrofonů. Spíkrův hlas tím ztemněl a opakovaným dozvukem od stěn byla vyvolána asociace „klenuté místnosti, duté, ponuré, jako rozkaz sám.“ Pro vyvolání představ i nálad a jako zvukovou interpunkci používal Růt také akustické efekty (gong či vyzvánění zvonů) a hudbu (Hej, Slované či Tábor).

Jak cyklus Cestami odboje zněl, se lze přesvědčit v rubrice Dějiny do uší při poslechu úvodní pasáže prvního dílu z 27. srpna 1934. Překotně spěchající hlas spíkra, jenž asociuje dynamiku událostí vedoucích k válce, připomíná spolu s hudbou a ruchy fikční rozhlasovou hru, zatímco vyprávění účastníka zahraničního odboje Lva Sychravy působí dokumentárním dojmem. Byly to ostatně rozhlasové hry, na nichž si Radiojournal již o pár let dříve vyzkoušel účinné propojení dokumentárně-realistických a dramaticko-fikčních prvků. V roce 1930 se ve hře Požár opery od Jana Grmely podařilo za pomoci komentáře známého hlasatele Františka Havla a reálně znějících ruchů vyvolat u posluchačů panickou reakci na požár Národního divadla.

Celý seriál byl posluchači i denním tiskem chválen jako „krok k  praktickému provádění státní propagandy, jímž rozhlas připomíná občanstvu kruté chvíle národa, aby si dovedlo více vážit nynější politické svobody.“ Ve stejném duchu natočili Růt s Werstadtem mezi březnem 1937 a březnem 1938 osmidílné pokračování s názvem Cestami osvobození.

(Text tohoto článku vyšel původně v únoru 2023 na stránkách časopisu Dějiny a současnost, a to v rubrice Dějiny do uší, která si klade za cíl popularizovat meziválečnou rozhlasovou historii v českých zemích.)