Brazilská fila
Vznikla v Brazílii pravděpodobně křížením dovezených dogovitých psů z Portugalska, Španělska, Anglie, některých loveckých psů - zvláště významný byl podíl krve anglického bladhaunda - a původních domácích forem indiánských psů. Docházelo k němu už od konce 19. století, registrovaný moderní chov však začal až po 2. světové válce.
Popis: Poměrně velký a mohutný dogovitý pes kvadratické tělesné stavby. Hlava poměrně velká a těžká, čenich mírně klenutý (tzv. římský nos). Svěšená oční víčka dodávají plemeni charakteristický melancholický výraz. Uši velké, zavěšené. Záď vyšší než kohoutek, pánevní končetiny o něco delší než hrudní. Srst krátká, hladká, hustá, na krku, na hrudi a na břichu může tvořit laloky. Pohyb vydatný a pružný, připomínající pohyb velkých kočkovitých šelem.
Zbarvení: Všechny jednobarevné varianty kromě bílé, myší šedi, skvrnité, merle a modré. Časté je žíhání.
Charakteristika: Pes se "špatnou pověstí" se k cizím skutečně chová odmítavě až agresivně, svému pánovi a jeho rodině je však mimořádně oddaný. V domácím prostředí je velmi klidný, vyrovnaný a přátelský.
Zvláštní nároky: Hodí se spíše pro majitele rozlehlých venkovských sídel než do městského provozu. Vyžaduje včasnou socializaci a velmi pevnou a důslednou výchovu, nikoliv však služební výcvik. Jakékoliv projevy agresivity je třeba od štěněčího věku důsledně tlumit.
Užití: Původně lovecký pes na velké šelmy, také honácký pes a hlídač majetku. V minulém století byla prý používána i k chytání uprchlých otroků. Spolehlivý hlídač a ochránce.
Výskyt: Ani běžná, ani zcela vzácná. U nás je pravidelně odchovávána.
Možná záměna: S bulmastifem, který je menší, má rovný nos i hřbet (nemá zvýšenou záď) a nemá tolik volné kůže po těle. Totéž lze říci o mastifovi, který však je naopak větší a těžší než fila. Rovněž podobná vzácná tosa inu má pouze hnědočervenou barvu a rovný nosní hřbet.
pes: minimálně 50 kg, 65 - 75 cm
fena: minimálně 40 kg, 60 - 70 cm
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka