Život hraný z listu - kniha o Elišce Kleinové
Hudebník Gideon Klein patřil k těm mladým židovským umělcům, které nacisté zavraždili za druhé světové války. Jeho sestra Eliška válku přežila. Stala se nejen propagátorkou bratrova díla, ale zanechala i pozoruhodný vlastní odkaz. Elišce Kleinové je věnována kniha Petera Ambrose "Život hraný z listu" vydaná v nakladatelství G plus G.
Na obálce knihy Petera Ambrose s názvem "Život hraný z listu" je dobová fotografie. Uprostřed bavící se společnosti, pod pódiem pro muzikanty, sedí u kavárenského stolku krásná žena, s baretem elegantně posazeným na tmavých vlasech a s háčkovaným šátkem na ramenou..., která se právě ohlédla na fotografa. Směje se. Bezstarostně, skoro až rozpustile. I dívky sedící za ní se usmívají, zatímco pánové nerušeně pokračují v hovoru. A tak po více než sedmdesáti letech můžeme vidět šťastnou tvář Elišky Kleinové. Neboť ona je tou dívkou na fotografii z kavárny Mánes z poloviny třicátých let, kdy se právě tady často scházela s přáteli, muzikanty, divadelníky, kritiky.
Eliška Kleinová - pro přátele Líza - pocházela z židovské rodiny z Přerova. V patnácti letech přišla z moravského městečka do Prahy na konzervatoř a městu i hudbě zůstala věrná po celý svůj život. Studovala hru na klavír a brzy vystupovala na komorních koncertech například se členy slavného Českého kvarteta. Své rodiče přemluvila, aby do Prahy poslali i mladšího bratra Gideona, jehož hudebním talentu předvídala velkou budoucnost. A Gideon ji nezklamal. Tento všestranně nadaný mladík se stal vynikajícím klavíristou, dokončil konzervatoř i mistrovskou školu s nejlepšími referencemi a sám začal komponovat.
Až válka oba sourozence rozdělila. Pro Elišku Kleinovou znamenala ztrátu všech nejbližších. Gideon zahynul v lednu 1945 v koncentračním táboře ve Slezsku. Předtím se ovšem stal jednou z hlavních osobností terezínského kulturního života. Sestra, levicová sionistka, byla popravena za účast v odboji. Další členové rodiny byli popraveni v koncentračních táborech.
Sama Eliška Kleinová přežila koncentráky i pochod smrti a svůj život po válce věnovala druhým. Stala se neúnavnou propagátorkou díla svého bratra Gideona Kleina. Odměnou jí bylo, když se jako zázrakem na počátku 90. let objevil kufr s jeho dosud nezveřejněnými kompozicemi. Postarala se o jejich vydání i provedení na světových jevištích. Největší část svého života však Eliška Kleinová věnovala žákům a studentům a klavírní pedagogice. Její "Hra z listu" se stala klasikou začínajících klavíristů.
Kniha "Život hraný z listu" kombinuje autorský text Petera Ambrose a autentické vyprávění Elišky Kleinové. Životopisné líčení doplnil autor o četná historická fakta. Kniha tak na konkrétním příkladu vypovídá o historii Židů v Čechách v průběhu celého minulého století. Neopomenutelný je také šarm vlastního vyprávění Elišky Kleinové. Samotný text bohatě doplňují fotografie a dokumenty z fondů Židovského muzea v Praze, kde je dnes pozůstalost Elišky Kleinové uložena.
