Za gesta se neschováme

22. říjen 2008

Prozradí na nás všechno. Snad jen pokud máme speciální výcvik v tajných službách nebo výjimečný herecký talent, podepřený léty studií, můžeme doufat, že naše tělo a tvář nebudou říkat to, co nechceme.

Projekt Odhalení již mnohokrát ukázal, že člověk a gorila jsou si blízce příbuzní. Naše chování je v mnoha ohledech podobné a jistě bychom našli i četné shody u tak podvědomého projevu, jakým je řeč těla.

K tomuto tématu mě přivedly pondělní události v pavilonu. Jako obvykle byla pro naši gorilí rodinu připravena svačina v podobě čerstvých větví a Richard si ji vehementně hájil. Odháněl všechny od krmení a všichni ho také respektovali - až na Kambu. Ta chtěla taky ochutnat a odmítala se smířit s tím, že dostane okousané zbytky po šéfovi. Šla si tedy odhodlaně vzít pěkné sousto a na Richardovy výpady nereagovala. To samce rozzuřilo a začal být surovější. Vždy na Kambu vyběhl a sekl jí tlapou, až se svalila. Určitě jí to bolelo, protože si zraněnou paži třela. Ale oklepala se a znovu dala Richardovi najevo, že se ho nebojí. Rozevřela tlamu do široka, vycenila špičáky a mohutně zařvala. V tu chvíli přišla Kambu podpořit nebojácná Moja. Potyčka chvíli trvala, a na Richardovi bylo vidět, že hledá způsob, jak ze situace vycouvat. Hrozící Kamba mu nahnala strach, a když se k ní přidala i Kijivu s Tatunkem na hřbetě, ocitl se v úplné defenzivě. Moja skočila Kambě na záda, samice vyšpulily pohrdavě tlamy a upíraly pevně pohled na Richarda, který se staženými rty ustoupil.

...a Kamba se rozzuřila

Co všechno mohou gorily výrazem obličeje a postojem těla vyjádřit? Určitě víc než si myslíme. Výzkum, který vedli vědci z University v Sussexu, prokázal, že stejně jako lidé využívají gorily pro obličejovou mimiku a pohyby úst řídící centra v levé části mozku. Gorily mají vyvinuty velmi složité formy neverbální komunikace. Samo lidstvo stálo v minulosti na podobném stupni vývoje. S lidoopy nás pojí 23 milionů let společné evoluce a je to teprve zhruba 6 milionu let, co jsme se vydali vlastní cestou. Stále pro nás zůstává důležitá komunikace prostřednictvím pohledu očí, výrazů obličeje, gest a doteků, i my projevujeme sociální soudržnost vzájemnou tělesnou péčí, pohlazením nebo třeba obejmutím. Výše zmíněný výzkum studoval rodinu goril v Port Lympne Wild Animal Park, zejména třináctiletou samici Fou Fou, její mládě a jejich vazby k ostatním. Díky kamerovému systému byl zachycen každý pohyb Fou Fou a bylo zaznamenáno její fyzické chování spolu s pohyby očí a výrazy obličeje. Provedený výzkum nebyl samoúčelný, kladl si za cíl proniknout do prozatím neznámých zákonitostí vzniku lidské řeči. Zjištěné poznatky jsou postupně využívány pro vytvoření nových vyučovacích technik a vzdělávacích programů pro lidi s komunikačními problémy nebo například děti postižené autismem. Ukázalo se, že nonverbální komunikace může velmi pomoci u 2-4 letých autistických dětí, u kterých ještě není choroba plně rozvinuta.

Nakonec se do Richarda pustili všichni

Jakou řeč těla gorily používají?
O bouchání do hrudi už byla několikrát řeč, jistě si pamatujete na lekce gorilštiny. Gorily se vztyčí na zadní, vypnou hruď a několikrát do ní zabouchají dlaněmi. Dospělí samci dokonce výhrůžku doprovázejí dutými zvuky, které vytvářejí pomocí vzduchových váčků umístěných po obou stranách hrdla.
Komunikace založená na vzájemném dotýkání a fyzické péči goril vám také není neznámá. Hlazení po rameni či hlavě nebo probírání srsti vyjadřuje udobřování, tlumí předchozí agresi a byli jsme svědky toho, že gesto znamenalo také vyjádření soucitu. Zajímavé je, že čištění srsti od parazitů, odumřelých chlupů a úlomků kůže probíhá mezi samicemi a stříbrohřbetým samcem, samicemi a mláďaty či mláďaty navzájem, ale nikdy ne mezi dvěma dospělými samicemi.
Na přátelské gesto označované jako hravý obličej jsme v článcích také upozornili. Tehdy jsou ústa otevřená, ale zuby nejsou vyceněny a nejsou vidět dásně.

Neverbální komunikace goril je ale mnohem bohatší. K jejím dalším častým projevům patří:

Chůze na vzepřených rukou Jedná se o strnulou chůzi s oporou na vzepřených rukou, srst je zježena, aby celkový dojem ze zvířete byl co nejmohutnější. Jedinec dělá krátké kroky a konkurenta přehlíží, je k němu otočen bokem a registruje ho jen letmými pohledy. Je to výraz dominance a nejčastěji můžeme postoj vidět u stříbrohřbetých samců, zvláště osamocených, kteří potřebují získat partnerku z nějaké konkurenční skupiny.
Upřený pohled Gorila upírá svůj zrak na protivníka, má stažené obočí, hlavu skloněnou a rty jsou pootevřeny a našpuleny. Tato pozice, jak ji předvedla naposledy Kamba, znamená agresi a zlost.

Obličej s vyceněnými zuby Je to podobná grimasa jako předchozí, ovšem dásně a zuby jsou vystaveny spolu s ohnutými rty. To je hrozba pro potenciální predátory, většinou uplatňovaná dospělým samcem, a je často provázena výsměchem, pokřikováním či řevem.

Našpulené rty Rty jsou našpuleny, ústa jsou lehce pootevřená nebo stažená a obočí je zdvižené. Tento výraz můžeme nejčastěji vidět u mláďat, když je matka na chvilku opustí nebo když nedostanou to, co chtěla. Je to výraz mírného smutku a úzkosti.

Výraz s otevřenými ústy Ústa jsou dokořán, koutky úst jsou staženy dozadu, obočí je zdviženo a hlava hlava je nakloněná trochu dozadu, oči těkají. Takto gorily vyjadřují strach.

autor: Zuzana Šmejkalová
Spustit audio
Projekt Odhalení