Výzkum goril nížinných ve Středoafrické Republice

Studium goril nížinných (Gorilla g. gorilla) ve Středoafrické Republice začal v polovině osmdesátých let minulého století. R. W. Carroll a J. M. Fay tam prováděli průzkum v Dzanga-Sangha a určovali hustotu populace goril na základě zkoumání gorilích hnízd. Později zkoumala řada dalších výzkumníků stavění hnízd a potravní chování goril.

Les Ngotto je druhým největším deštným pralesem ve Středoafrické republice. J. M. Fay nenašel v devadesátých letech minulého století v této lokalitě žádná gorilí hnízda, ale lovci vyprávěli, že tady gorily jsou. Proto v roce 1998 a 1999 pustili další vědci, D. Brugiere a D. Sakom do průzkumu tohoto deštného lesa znovu a srovnávali výskyt goril v Ngotto s výsledky získanými při studiu goril v Dzanga-Sangha.

Les Ngotto leží v jihozápadní části Středoafrické republiky a pokrývá území kolem 10 000 km2. Ročně tady naprší kolem 1800 mm srážek a sezóna dešťů trvá od února do října. Touto lokalitou protékají dvě řeky, Mbaéré a Bodingué, díky nimž zasahují poměrně velké území lesa sezónní záplavy. V lese Ngotto se vyskytuje osm druhů opic: kočkodan bělonosý (Cercopithecus nictitans), kočkodan muido (Cercopithecus cephus), kočkodan pruhohřbetý (Cercopithecus pogonians), kočkodan Brazův (Cercopithecus neglectus), mangabej pláštíkový (Lophocebus albigena), mangabej štíhlý (Cercocebus agilis), gueréza černohlavá (Procolobus pennantii), gueréza pláštíková (Colobus quereza). Také zde žijí dva druhy lidoopů, a to gorila nížinná (Gorilla g. gorilla) a šimpanz učenlivý (Pan troglodytes). Oba autoři zkoumali výskyt gorilích hnízd v úsecích v celkové délce 94 km. Aby nedocházelo ke zmatkům, bylo nutné rozlišit, které hnízdo je šimpanzí a které gorilí.

Proto se určovala jen ta hnízda nacházející se na místech většího výskytu hnízd (tj. kde nocovala celá skupina zvířat) a alespoň jedno z hnízd leželo na zemi. Pak bylo možné získat biologické stopy lidoopů (chlupy, trus, pach), podle kterých byla hnízda jednoznačně určena. Skupina hnízd na takovém místě musela být stejně stará a nesměla být od sebe vzdálena více než 25 metrů. Pokud se takové místo našlo, pak se zkoumala velikost tohoto místa, stáří hnízd, výška a typ konstrukce každého hnízda, průměr stromu, na kterém hnízdo nebo hnízda byla objevena a kolmá vzdálenost od každého hnízda a transekty. Celkem tedy bylo zjištěné 27 míst, kde hnízda byla spatřena, a konečný počet hnízd byl 145.

Výška hnízda byla ovlivněna třemi faktory, a to sezónou, výskytem sympatrických zvířat a jednotlivých druhů rostlin. Například v období dešťů gorily tráví hodně času na stromech a pojídají převážně různé druhy ovoce, ale v období sucha, kdy je výskyt ovoce malý, žerou nejrůznější rostlinnou potravu, a pak se pohybují více po zemi. Menší skupiny goril mají tendenci stavět hnízda spíše na zemi, ve větších skupinách jsou hnízda budována často i na stromech. M. J. Remis proto považuje hnízda na stromech za strategii proti vyrušování slony nebo potenciálními predátory, například levharty. Ale v lese Ngotto je výskyt jak slonů tak levhartů nízký. Naopak, poměrně velký výskyt hnízd na stromech v Ngotto je spíš ovlivněn poměrně malým výskytem vhodné pozemní vegetace pro stavbu hnízda na zemi. Faktorem, který ovlivňuje hustotu populace goril, je skladba potravy (převaha rostlin s nízkým obsahem živin oproti ovoci). V lese Ngotto v devadesátých letech minulého století počet goril významně ovlivňoval silný tlak lovců. Naštěstí teď, zvláště v centru rezervace Mbaéré-Bodingué, je tento tlak snížen díky zapojení pralesa Ngotto do záchranného programu ECOFAC. Také na rozdíl od jiných částí pralesa, kde gorily žijí, v lese Ngotto se posledních deseti letech nevyskytoval virus Ebola. Za takových podmínek je zřejmé, že hustota gorilí populace v Ngotto je opravdu ovlivněna především skladbou potravy.

Poslední výzkumy biologických vzorků z hnízd goril (chlupy) ukázaly, že odhadovat počet zvířat jenom na základě počtu jednotlivých hnízd může být zavádějící. Tyto vzorky totiž ukázaly, že gorily nemusí strávit noc jenom v jednom hnízdě, mohou se přesunout o kus dál a postavit si ještě tutéž noc další nové hnízdo. Za pomoci analýzy DNA bylo zjištěno, že chlupy od stejného zvířete se objevily více než v jednom hnízdě, postaveném ve stejnou dobu. Můžeme to vidět i u goril v pražské zoo, kde je možné pozorovat gorily i v noci. Pražské gorily se často probouzejí a mění místo na spaní. Proto je vždy dobré podpořit získané odhady různými druhy analýz.